Aktualizováno 30.9.2014 v 07:40: Důvodnost mých informací v původním článku z 29.11.2011 se potvrdila, bývalý generální ředitel Národního divadla Ondřej Černý nastoupil do diplomatických služeb. Od 1.1.2014 je ředitelem Českého centra v Mnichově. (zdroj: Česká centra) Nesrovnalost je pouze v detailu: místo Berlína Mnichov. Naopak sdělení ředitele tiskového odboru MZV Víta Koláře z 1.12.2011, na jehož základě jsem se za svůj článek omluvil, se v dnešním světle jeví jako zavádějící a falešné. Proto svou omluvu Karlu Schwarzenbergovi z 2.12.2011 beru zpět a původní text vracím na původní místo.
Aktualizováno 2.12.2012 ve 12:20:
Článek, který se původně nalézal na tomto místě, byl věnován kauzám Ondřeje Černého jako někdejšího ředitele Divadelního ústavu, jeho čtyřapůlletému působení v čele Národního divadla v Praze, jeho roli v probíhající takzvané transformaci Národního divadla a konečně souvislostem jeho očekávaného odchodu. Pointou článku pak byla informace, že Ondřeji Černému má být k odchodu z Národního divadla připraveno místo v diplomatické službě v Berlíně.
Přijal jsem ji v dobré víře, neboť její zdroj byl na MZV ČR. Osobu, od níž informace pochází, však neznám ani osobně ani jménem. Dodatečně proto nemohu informaci ani doplnit ani verifikovat. Ohledně ověření její pravdivosti jsem dnes odkázán na oficiální zdroje MZV ČR.
V diskusi k tomuto blogu i osobním e-mailem se proti mému článku ohradil ředitel tiskového odboru MZV ČR Vít Kolář. Jeho sdělení, že "MZV ČR žádné místo ani aktuálně ani pro rok 2012 v Berlíně neuvolňuje", není pro souvislosti mého článku relevantní: mandát Ondřeji Černému končí na jaře 2013 a jeho odchod před koncem mandátu MK ČR ani nenaznačilo. Očekávám, že se veřejnosti v nejbližších dnech dostane od personálního ředitele MZV ČR oficiálního ujištění, že MZV ČR žádné místo pro Ondřeje Černého neuvolňuje ani pro rok 2013 ani pro rok 2014.
Nemohu však nepovažovat za relevantní sdělení ředitele tiskového odboru MZV ČR, že "žádná nabídka Ministerstva zahraničních věcí ani ministra Schwarzenberga pro stávajícího ředitele Národního divadla v Praze Ondřeje Černého neexistuje a neexistovala."
Ministru zahraničních věcí České republiky Karlu Schwarzenbergovi se proto omlouvám. V souvislosti se svou omluvou jsem svůj původní článek z tohoto místa stáhl.
Na hodnocení současné hospodářské a manažerské kondice Národního divadla však nemám co měnit.
K poměrům v Národním se veřejně vyslovuji od podzimu loňského roku. V té době jsem ještě ani netušil, jaké plány má nově jmenovaný ministr kultury s Národním divadlem, Stavovským divadlem a Státní operou Praha. Též by mě tehdy ani nenapadlo, že za lék pro resort kultury by mohl jakýkoli jeho ministr považovat hlavně rozvoj stavebních investic. Tehdy jsem ještě byl nakloněn doufat, že ačkoli Jiří Besser ke kultuře nepřičichl, může se projevit jako špičkový manažer. Něco jako špičkového realitního makléře jsem neočekával a nedomnívám se, že Jiří Besser coby ministr kultury slouží kultuře a veřejnosti.
Moje kritika směřování Národního je důvodná a konzistentní. Má tvrzení, že Národní divadlo poslední tři roky hospodaří věcně (nikoli účetně) ve ztrátě, že v něm docházelo ke křiklavým nehospodárnostem, že takzvaná transformace Národního divadla zahrnující dokonané zrušení samostatné Státní opery Praha a zatím nedokonaný vstup Pražské komorní filharmonie do Stavovského divadla je účelová, že ministr kultury o pravém stavu Národního divadla a Státní opery Praha opakovaně veřejnosti lhal, nejsou pomluvou. Jsem připraven je obhajovat. Proto svůj původní článek po úpravě zveřejňuji na jiném místě pod názvem Kam Tě vedou, Národní divadlo? 1
Původní text z 29.11.2011 (vráceno 30.9.2014):
Veřejné přiznání Karla Schwarzenberga, že se v dlouhém životě s korupcí nejen setkal, ale i požadavku podlehl protislužbou, někomu možná připadlo chlapácké. Jak hodnotit protislužbu, kterou Karel Schwarzenberg v tichosti poskytuje odcházejícímu řediteli Národního divadla Ondřeji Černému jako ministr zahraničí vlády České republiky?
Česká hudba 2004 měla být holdem národní kultuře a měla probíhat celoročně a celorepublikově. Po krásném nástupu začala ztrácet dech, až se vytratila docela. Příčinou bylo takříkajíc předčasné vyčerpání festivalového rozpočtu, jehož správa se tehdejšímu řediteli Divadelního ústavu Ondřeji Černému poněkud vymkla z rukou. U nás však není zvykem o takových věcech hovořit, natož je řešit. Závěrečná zpráva o hospodářském fiasku akce se buďto nadobro ztratila, nebo nikdy nebyla zveřejněna.
Koncem roku 2005 se veřejně propírá podezření, že tentýž Ondřej Černý stále ještě jako ředitel Divadelního ústavu opět nesprávně nakládal se státním majetkem. Tehdejší ministr kultury Vítězslav Jandák rozhodne v únoru 2006 o vypsání výběrového řízení na jeho místo ze dne na den. O čtyři týdny později však už média hlásí "Ondřej Černý obstál, znovupotvrzen ve funkci ředitele Divadelního ústavu." Také "Současný ředitel Divadelního ústavu Ondřej Černý prokázal, že organizace pod jeho vedením dosahuje dobrých výsledků." Též i "Jandák si ověřil, že ředitel je dobrý."
Za pár měsíců nato další ministr kultury Martin Štěpánek rovnou z nemocničního lůžka "pro nesrovnalosti v nakládání s majetkem státu" okamžitě odvolává ředitele Národního divadla Daniela Dvořáka. Zhojit jizvu po něm přichází po jedenácti letech ředitelování Divadelnímu ústavu "jako na houpačce" jasný vítěz výběrového řízení Ondřej Černý. Jmenovala osmnáctidenní ministryně kultury Helena Třeštíková v roce 2007 kozla zahradníkem? První rok vyjdou škarohlídi naprázdno - nový ředitel si v čele Národního vede dobře.
Kozel se rozkouká v roce 2008: výkon ND v bartrových obchodech prudce klesne (oproti předchozímu roku o 15 milionů), zatímco čerpání fondů ještě prudčeji stoupne (o 31 milionů); přičemž čerpání rezervního je na krytí ztrát. Ondřeji Černému narostou křídla. Aby Národní nekleklo, je tučné sousto Bob Wilson rozúčtováváno do tří po sobě jdoucích let. V roce 2009 Národní pokračuje v obžerství; výkon ND v bartrových obchodech je opět nižší (oproti korektnímu roku 2007 o 12 milionů) a čerpání fondů opět vyšší (o 25 milionů). Ne že by si je kozel strkal do štrozoku - kdo by mu vyčítal čerpání stravenek duplicitně k obědům s obchodními partnery či obědům hrazeným ze zlatých karet partnerů ND, to se u nás přece nosí (nebo ne?); ani manželčina společnost zajišťující Národnímu hostesky ani sestřina společnost opatřující Národnímu květiny ani společnost bývalé manželky dodávající Národnímu překlady zřejmě významných obratů nedosahují. Zajímavá je oblast propagace a médií - tam se miliony točí snadno a dohledávají obtížně. V roce 2008 hospodaří ND věcně (nikoli účetně) se ztrátou cca 39 milionů, v roce 2009 pak s věcnou (nikoli účetní) ztrátou cca 28 milionů. To už je dost i na naše poměry; končící ministr kultury Václav Riedlbauch stihne alespoň vyslat do ND kontrolu, jejíž závěry - nedostatek dalších cca 110 milionů k polovině roku 2010 (sám Ondřej Černý připustil "jen" 60 milionů) - postačují k sestřelení jakéhokoli ředitele.
Nastoupivší ministr kultury Jiří Besser však nechá kontrolní zprávu začerstva zmizet. Nezveřejní ji ani na opakované výzvy a osobně manažerský kolaps přikryje. O stavu Národního veřejně lže. Pod ministerskou kuratelou tak matador i další slabou chvíli ustojí: ND zruší dvě operní premiéry, jednu premiéru opery uvede jen koncertně, operní titul českého autora navzdory svým závazkům ve statutu neuvede vůbec, choreografie amerických choreografů nahradí balet premiérou z choreografií svého šéfa. Především však Ondřej Černý nechá drasticky ořezat mzdy a platy - nic menšího by výsledek ND ani nespasilo. To vše je zdůvodňováno snížením státního příspěvku. Poskytnutím záminky zachrání ministr kultury Ondřeji Černému na čas křeslo - jinak by hospodářský kolaps Národního vyšel najevo a tisícovka oškubaných zaměstnanců by jej asi hnala bičem. V roce 2010 dosahuje ztráta ND věcně cca 31 milionů (účetně je jako vždy vše v nejlepším pořádku) a náklady na své oblíbené bartrové obchody už Ondřej Černý raději nechá rozpustit do jednotlivých nákladových účtů, aby s předchozími léty nešly porovnat.
Nelze odolat srovnání nedávného postoje ministra kultury k dlouholetému řediteli Národního filmového archivu Vladimíru Opělovi s ministrovým dlouhodobě nestandardním vztahem k Ondřeji Černému. První byl "kvůli třem a půl milionu" okamžitě odvolán. Na odvolání druhého nestačilo ani chybějících 110 milionů v běžném roce, ani prohospodařených přibližně 39, 28 a 31 milionů ve třech letech po sobě jdoucích; na manželku, sestru a exmanželku nehledě.
Dnes prý sázková kancelář Synot, letitý sponzor Národních divadel v Praze i v Brně a vzor mecenášů všemožných charit, zařazuje kariérní postup Ondřeje Černého do herního plánu. Kurs na sázku, že bude povolán k diplomatické službě do Berlína, je prý 1,01. Pochopitelně: "uklidit exponenta, jenž splnil úkol" a zároveň odměnit překladatele z němčiny, zlatoústého mistra obou jazyků a nositele čestného kříže lze stěží vhodněji než diplomatickým místem v zemi, kde má - zatím ještě - dobré jméno.
Nezasvěcenému může vyvstat otázka: Za jakou službu odměňuje ministr zahraničí Karel Schwarzenberg diplomatickým místem odcházejícího ředitele Národního divadla Ondřeje Černého?
Ministr kultury Jiří Besser se nezdráhá o stavu Národního divadla a Státní opery Praha veřejně lhát. Kvůli Ondřeji Černému to však není. Je to v zájmu plánu, který všehoschopný ministr ve svém resortu realizuje. V zákulisní mašinérii výprodeje nemovitostí ze správy Národního divadla podnikatelům schovaným za nadací exprezidenta Václava Havla je vstup Pražské komorní filharmonie do Stavovského divadla a zrušení Státní opery Praha vedlejším produktem. Ondřej Černý, vůči Ministru - Privatizátorovi úslužný ředitel Národního, jenž spojuje obě divadla loutkovou personální unií už od 3.3. t.r., sehrál v tomto procesu nezastupitelnou úlohu.
Nezbývá než poblahopřát Ondřeji Černému k pokračování pěkné kariéry na teplém místečku v Berlíně a těšit se, koho si do funkce ředitele takzvaně transformovaného Národního divadla v zákulisí připravil berounský kmotr a fanoušek skupiny Kabát Jiří Besser, neblaze toho času ministr kultury vlády České republiky. Bude to určitě pecka.
