Skromný, ale od posledních voleb pěkně našlápnutý ústřední orgán státní správy, kde je rozpracováno tolik slibných (privatizačních) projektů, by teď bylo fakt škoda rušit.
Popelka mezi ministerstvy s nejmenším rozpočtem (zvícím pouhých osmi miliard) unikala pozornosti politických stran i privátních zlatokopů přes dvacet let. Když je už téměř vše co stát spravoval rozkradeno, došlo na kulturu. Některé báječné projekty svým duchovním otcům už přinesly ovoce, jiné zůstanou jen v hlavách svých iniciátorů - alespoň v tomto volebním období. Spousta jich běží, hlavně stavební investice, jež byly předchozího ministra zvláštní odborností, na nichž měl přednostní zájem. Uveďme ode všeho namátkou:
- rekonstrukce Národního muzea (před Besserem plánována na 3,8 miliardy, nyní má mít NM na příštích 5 let k dispozici 3,3 miliardy - jde o stejný rozsah prací?)
- rekonstrukce Národní knihovny (NK má mít na pětiletou akci 1,9 miliardy v Klementinu, půl miliardy v Hostivaři, pochybnosti byly o konceptu garáží)
- digitalizace Národní knihovny (projekt za 300 mil. vyhrála neznámá společnost z Berouna)
- rekonstrukce zámku Kuks (dokončena za půl miliardy včetně kongresového centra - kdo je bude využívat? ale 10 mil. na zrestaurování světově unikátního barokního Braunova Betléma, možného kandidáta na zápis UNESCO jemuž hrozí zkáza, nezbylo)
- výstavba nového výrobního, servisního a zkouškového centra Národního divadla, se splavováním divadelních výprav po Vltavě (za 120 mil. dokončeno spojení dvou technologických tunelů ND do jednoho, aby jím prošly kontejnery od Vltavy - půlrok bylo zavřeno Masarykovo nábřeží a dodnes je provoz přes staveniště omezen)
- vstup obecně prospěšné společnosti Pražská komorní filharmonie pod heslem "Mozart" do Stavovského divadla, resp. pod křídla Národního divadla (cesta privátního subjektu od volné soutěže ke státnímu příspěvku a k evropským fondům se rok umetá)
- "restituce celkového postavení církví" cestou vydání majetku, který podléhal omezujícímu režimu a sloužil církevním subjektům k zajišťování a financování pastoračních a charitativních činností, do neomezeného soukromého vlastnictví, s přidáním velkorysé finanční valorizace návdavkem - nesprávně se nazývá církevními restitucemi (k pochopení topolánkovsko-besserovského obnovování společenského postavení církví viz nejlépe sborník Langerova CEVRO Institutu "Narovnání vztahu mezi církvemi a státem", 2009; historicko-právní expertiza UK z roku 1998 byla z podkladů pro přípravu zákonů o narovnání vyjmuta - je nahrazena expertizami zvučných jmen známých odjinud: Zachariáš, Kindl. Záhada není, jak tyto tzv. církevní restituce vznikly. Pro toho, kdo má úctu k životu ve víře, je záhadou, jak mohou o ten danajský dar církve stát.)
Zrušením ministerstva kultury by některé projekty čerpání prostředků státního rozpočtu a evropských fondů mohly být ohroženy. Nic nerušit, nechat naše zvolené zástupce dokončit jejich dílo - ať nevstoupili do politiky nadarmo.
Anebo se naše společnost konečně vzchopí?
Viz též:
- O privatizaci kultury aneb Kam Tě vedou, Národní divadlo? 4
- Ministerské křeslo počtrnácté
