Ministryni kultury ukradli dopis. Už se našel

Je 28. prosince 2011. Vylidněným palácem ministerstva kultury se line vůně kadidla a jehličí. Představitel Odborové rady Národního divadla předává úřadu dopis s naléhavým obsahem adresovaný přímo ministryni. Je 5. ledna 2012. Ministryně kultury se včera vrátila do úřadu a dnes přijímá k rozhovoru televizního reportéra. Jednoduchá otázka "Co říkáte dopisu Odborové rady Národního divadla?" ji přivede do rozpaků: žádný jí nepředali. Zatajit ministryni, že zaměstnanci jedné z největších příspěvkových organizací ji prosí, aby přezkoumala vyhlášené sloučení Státní opery Praha s Národním divadlem, je poněkud silná káva.

Odborová rada Národního divadla sdružuje všech šest odborových organizací, které v něm působí. Zástupci Národního divadla svou žádost ministryni zdůvodnili svým znepokojením z nevyrovnané a nejasné koncepce sloučení Státní opery s Národním divadlem, z absence analýz, které jí měly předcházet, z nedostatečného zdůvodnění vybraného řešení, z neodpovídajícího stavu příprav ke sloučení (nastalo k 1. 1. 2012), z provozních problémů, které by mohly vyústit až ve zhroucení každodenního provozu (sic!) a z dohody ředitele s odbory Státní opery k zažehnání jejich prosincové stávky, která údajně zachází za hranice platné legislativy.

A propos, vůči řediteli Národního divadla prý byly zahájeny úkony trestního řízení. Řediteli prý přeposlal sdělení Policie ČR, které obdržel ústřední orgán státní správy, náměstek ministra kultury pro živé umění faxem s rukou psanou poznámkou "Přeji pěkné Vánoce." A co ministryni? Té ani faxem?

Co dalšího ještě paní ministryni zatajili a zatajují?

Dopis Odborové rady Národního divadla s naléhavou prosbou o přezkoumání vyhlášeného sloučení Státní opery s Národním divadlem se našel. Měl ho náměstek. Takže je to v pořádku? Nikoli.

Jde o selhání státní správy. V rovině osobní odpovědnosti pak o podvod. V neposlední řadě to vypovídá o pravé povaze takzvané "transformace" Národního divadla a o jejích pachatelích.

Oficiální dopis adresovaný ministrovi, odeslaný představiteli - byť odborovými - příspěvkové organizace rezortu a obsahující závažné informace vyžadující ministrovu pozornost, musí obdržet ministr osobně. Ten pak rozhodne, zda ho předá příslušnému náměstkovi k vyjádření nebo k vyřízení, nebo zda s ním naloží jinak.

V našem případě jde o jednu z nejdůležitějších příspěvkových organizací rezortu - Národní divadlo čerpá desetinu rozpočtu MK a je jednou z nejvýznamnějších kulturních institucí u nás - a kauza, jež je obsahem dopisu, hýbe kulturní veřejností bez týdne rok. Mělo-li by to takhle pokračovat dál, může se paní ministryně vrátit do své poslanecké kanceláře, na ministerstvo se může nechat zvát jen k významnějším recepcím a nechat to dál řídit ty, co to řídili dosud. Ať mají klid na práci a dohlédnou si na svoje stavební investice (čím dražší tím lepší), na svou "transformaci" Národního divadla (historické areály a pozemky spřízněným podnikatelům, Stavovské divadlo Pražské komorní filharmonii a mezinárodní mozartovské nadaci), na své čerpání evropských fondů a na své církevní restituce. Privatizují, nerušit.

Alternativou by mohlo být, že by si nová paní ministryně zjednala ve svém úřadě pořádek.

Viz též
"Odklánění" nebo "privatizace"? O privatizaci kultury v Evropě a u nás aneb Kam Tě vedou, Národní divadlo? 4
Ministerstvo kultury: po Besserovi by se měl klidit také Zdráhal