Dalším ústředním orgánem státní správy zmítá chaos. Kdo teď všechny ty báječné stavební akce - zahájené, připravené, připravované - Besserovi ohlídá? Kdo místo něj bude navracet církevní majetek? Mezi "úklidové položky" nastupujícího ministra patří náměstek ministra kultury Radek Zdráhal za STAN, kterého si berounský kmotr Jiří Besser na ministerstvo přivedl pro oblast živého umění. Proč by se měl klidit Zdráhal?
Radek Zdráhal je osobně spoluzodpovědný za "cinklé" řešení situace našeho prvního symfonického orchestru. Podle dosud platného statutu České filharmonie jmenuje a odvolává šéfdirigenta ČF její generální ředitel. Od vynucené rezignace Václava Kasíka však ČF žádného neměla. Pověřen řízením ČF do jmenování nového ředitele byl Radek Zdráhal od Kasíkova odchodu 31.8.2010; téhož dne bylo vyhlášeno výběrové řízení na post ředitele ČF, který měl šéfdirigenta vybírat. V součinnosti s ministrem kultury však Zdráhal kontaktoval Jiřího Bělohlávka a - v rozporu se statutem ČF - mu nabídl post šéfdirigenta ČF a předjednal s ním podmínky jeho smlouvy. Teprve následně po jejich dojednání vybralo MK 15.10.2010 ředitele ČF, odtajnění vítěze odložilo o tři dny. Pak vítěz výběrového řízení podle partesů ministra kultury a jeho náměstka sehrál v televizi naživo frašku o vytipovaných třech domácích a dvou zahraničních kandidátech na místo šéfdirigenta ČF... Jiří Bělohlávek však už byl tou dobou vybrán a podmínky jeho smlouvy už byly tou dobou domluveny: Sám ministr kultury "se setkal s Jiřím Bělohlávkem poprvé 21.9.2010, kdy přijal z jeho rukou >>manuál<< požadavků a přání a prohlásil, že dohlédne, aby se podmínky smlouvy dodržely k Bělohlávkově spokojenosti" (zdroje: MK ČR, ČTK a ČT).
Že má v čele České filharmonie jako šéfdirigent stanout nejvýznamnější vyslanec našeho živého umění v zahraničí Mistr Jiří Bělohlávek a že orchestr má dnes schopného ředitele Davida Marečka je terno, ale způsob, jakým to Besser se Zdráhalem "zařídili", je nepřijatelný. Náprava pro ČF je snadná - nastupující ministr kultury může třeba změnit statut ČF v tom smyslu, že napříště bude ministr kultury vybírat a jmenovat šéfdirigenta a že generálního ředitele ČF bude následně k šéfdirigentovi kooptovat; a je to. Nápravy pro pověst Jiřího Bessera a Radka Zdráhala není.
Radek Zdráhal spolu s ministrem v demisi Jiřím Besserem jsou důvodně podezřelí, že Jiřímu Bělohlávkovi slíbili vzít "jeho" orchestr Pražskou komorní filharmonii pod penzi (místo hráčů Národního divadla, které vyhodí). Za vstup Pražské komorní filharmonie do Stavovského divadla Zdráhal nejen lobbuje osobně, ale k lobbyingu ve prospěch PKF používá finanční prostředky MK ČR: vydržuje si poradkyni "pro koordinování postupů souvisících s navrženou reformou". Dáma zdánlivě nemá pro vytčený úkol kvalifikaci, ale při troše hledání se souvislost našla: čtyři dny po jejím představení veřejnosti zaniklo její čtyřleté členství v dozorčí radě PKF... (zdroje: restřík obecně prospěšných společností, iDnes). Vyvedení Stavovského divadla ze svazku Národního ve prospěch blíže nespecifikované mezinárodní mozartovské nadace zase "výrazně doporučuje" ve svém Koncepčním modelu opery v Praze odborný maskot takzvané transformace Národního divadla Josef Herman. MK ČR materiál vyvěsilo na svůj web 26.1. t.r. v reakci na divoké zveřejnění autorského výtahu, do 3.10. byl jedinou odbornou oporou jeho umanutých kroků. Tváří v tvář hercům Národního se od Hermanovy koncepce ministr Besser distancoval. O týden později náměstek Zdráhal v živém televizním vysílání svého ministra dementoval řka "to není pravda" (ať se činohra pakuje; na web však přivěsili verzi ministrovu). Za vstup PKF do Staváku Zdráhal usilovně v zákulisí lobboval až do Besserovy demise.
Radek Zdráhal zneužil - stejně jako ministr Besser - své pravomoci veřejné osoby k napomáhání zkreslovat hospodářské výsledky Národního divadla, jmenovitě v roce 2010 (zatajení zprávy o kontrole v ND k polovině roku 2010); hospodaření Národního skončilo věcně (nikoli účetně) v červených číslech opakovaně po letech 2008, 2009 a 2010, podle Bessera se Zdráhalem "ND nemá finanční potíže" (zdroj: výroční zprávy ND. Viz též Kam Tě vedou, Národní divadlo? 1). Besser rozhodl o sloučení dvou příspěvkových organizací svého resortu a Zdráhal jeho rozhodnutí realizoval, aniž je předtím podrobili nezbytným auditům. Zdráhal se svým ministrem šířili poplašnou zprávu o havarijním stavu Státní opery Praha, kvůli němuž měla být už půl roku zavřená. Zdráhal se svým ministrem opakovaně veřejnosti lhali o hospodářské situaci SOP a ND.
Kromě charakterových vlastností neslučitelných s výkonem vysoké vládní funkce prokázal Radek Zdráhal svou odbornou nezpůsobilost řídit oblast živého umění, když spáchal takzvanou "Koncepci transformace" (MK ČR ji zveřejnilo 3.10.2011), myšleno "transformace ND a SOP ve výhledu postupných kroků do roku 2014" (přičemž Státní operu Praha Besser zrušil k 1.1.2012). Písánkami jako opsanými z dávné příručky budování socialismu snad Zdráhal uspokojil hokejistu a fanouška skupiny Kabát Bessera, těžko však mohou sloužit jako seriózní základ pro reformu jakéhokoli divadla, natož pak našeho čtyř- (nebo šesti- ?) souborového Národního zvícího miliardu ročního rozpočtu a tisícovku zaměstnanců. Nezabývá se diváckou obslužností, netuší nic o nákladech (ani na transformaci ani na provoz) a nevyslovuje cílový stav, což je u koncepce obzvlášť pozoruhodné.
Pouhým odchodem svého truchlivého ministra se úřad ministerstva kultury sám od sebe neočistí. K vyčištění Augiášova chlíva bude Besserův nástupce muset vynaložit značné úsilí.
