Kam Tě vedou, Národní divadlo? 2

aneb Besserův ro(c)k v kultuře .Podtitul Ro(c)k v kultuře je citátem, a to přímo z oficiálního webu MK ČR. Citujme z něho dále: "Jsem zástupce české vlády v kultuře, nikoliv kultury v české vládě." Tak jest. Ovšem s tím, že v kultuře nezastává ministr Jiří Besser ani zájmy české vlády ani zájmy veřejnosti, nýbrž zájmy jakési úzké skupiny lidí. Jaké jsou priority současného ministra kultury vlády České republiky v souvislosti s Národním divadlem a jeho nastávající součástí Státní operou Praha, soudě podle jeho dosavadních kroků?

Stavební investice
První pokus spustit investiční akci ve Státní opeře Praha byl ohlášen už v prosinci 2010 - MK ČR se zbaví ředitele Olivera Dohnányiho a šíří poplašnou zprávu, že budova je v havarijním stavu a má být uzavřena v řádu měsíců. Napoprvé to nevyjde; asi pana ministra zapomněli upozornit, že zahájit rekonstrukci památkově chráněné budovy za 6 měsíců od nápadu nelze. Aspoň že si pan ministr může zchladit žáhu na rekonstrukci technologických tunelů Národního divadla, ta se několik let připravovala. Dnes zahrne též i spojování dvou ze tří tunelů do jednoho, aby jím prošly kontejnery s divadelními výpravami. Že lodní doprava kulis po Vltavě ze snílky vysněného nového výrobního centra do podzemí Národního divadla je utopií? Nevadí, pěkně veliký tunel za 122 milionů se třeba někdy v budoucnu k něčemu hodí; jde-li o tak významnou investici do kultury, i doprava na Smetanově nábřeží může rok počkat. Záměr vybudovat Národnímu divadlu zbrusu nové centrální výrobní, servisní a zkouškové zázemí náhradou za stávající historické areály Anny, Flóry a Apolináře by se mohl zdát bohulibým, kdyby za současného stavu veřejných rozpočtů byl uskutečnitelný. Přesto se jím aparát MK ČR v utajení zabývá celé měsíce, nevyjímaje výlety k posouzení vytipovaných pozemků třeba až do Mělníka. Buďto ministr kultury pokládá lodní dopravu za kultuře doplňkový obor, nebo v něm vidí cestu k rekordní investici z kapitoly kultury. Aspoň že se páně ministrovo oko překulilo blíž, do Modřan; snad to nakonec tisícovka zaměstnanců Národního nebude mít do práce tak daleko. Co si myslet o tom, že ministr záměr připustí teprve poté, co to na něj prasklo? Odklad rekonstrukce Státní opery Praha je panu ministrovi nakonec také k něčemu dobrý: v mezičase se ji podaří vyčíslit na pěkných 480 milionů. Z nich hodlá MK ČR uvolnit 260 milionů v nejbližších třech letech.

Prodej nemovitostí ze správy Národního divadla
K plánům nového ministra kultury na prodej historických nemovitostí ze správy ND se chovalo MK ČR jako k nějakému státnímu tajemství. Ministr kultury se k záměru přihlásí opět teprve až poté, co byl odhalen. Když odráží první dotazy po pravdivosti zpráv o prodeji Anny, Flóry a Apolináře, uklouzne mu suma, kterou údajně stát vynaloží na investice v kultuře díky tomu, že je prý tímto prodejem získá. Umí snad aparát MK ČR věštit z koule, jaký může být výnos z prodeje nemovitostí ND ve veřejné soutěži? Nebo se ministr kultury spíše domluvil s vyvolenými kupci dříve než ministr financí záměr prodávat vůbec zveřejnil? Prodej nemovitostí ze správy ND je však vázán na vybudování zmíněného nového zázemí a ani sloučení Národního se Státní operou a zamýšlený přesun baletu do její budovy nepřinese kýžené uvolnění Anenského areálu ihned a zcela (jak se k ministrově mrzutosti ukázalo po uvržení Národního se Státní operou do personální unie). Ministr však bryskně nachází řešení: má v úmyslu prodat Anenského areálu alespoň část, nebo celý s věcným břemenem.

Takzvaná transformace Národního divadla

Cílový stav "transformace" Národního divadla jsme se nedozvěděli ani při lednovém vyhlášení MK ČR, že v Praze není prostor pro více než jeden operní a jeden baletní soubor (tehdy MK ČR zveřejnilo na svém webu Hermanův Koncepční model operního divadla v Praze, ale opět až poté, co autorský výtah z něj zveřejnil někdo jiný), ani při červnové tiskové konferenci k budoucnosti Národního, ani u příležitosti červencového podpisu dekretu o zrušení SOP v den, kdy s ním vyslovili senátoři PČR nesouhlas. Dokonce i koncepce Národního divadla ze 3. října t.r. stojí za starou belu, ani odborně neobstojí ani cílový stav nezná.

Zato je od počátku celá slavná takzvaná transformace Národního divadla provázena burcujícímmi okolnostmi - počínaje pokusem o zavření SOP pro rekonstrukci šířením poplašné zprávy o jejím havarijním stavu. Troufne si někdo konečně položit otázku Jiřímu Bělohlávkovi, co je obsahem jeho "manuálu" požadavků a přání předaného 21. září 2010 ministrovi kultury, který toho dne "prohlásil, že dohlédne, aby se podmínky smlouvy dodržely k Bělohlávkově spokojenosti"? Slibu ministra, že "Bělohlávkovu" Pražskou komorní filharmonii vezme do Stavovského divadla pod penzi (jak jinak než místo hráčů, které vyhodí), jednoznačně nasvědčuje chování náměstka ministra kultury pro živé umění Radka Zdráhala za STAN. Nejen že za tento záměr vytvrvale lobbuje, ale dokonce si za peníze daňových poplatníků vydržuje na MK ČR poradkyni "pro koordinování postupů souvisících s navrženou reformou", která donedávna byla členkou dozorčí rady PKF (smůla, že ji z orgánu nestihli včas vymazat). Pro vyvedení Stavovského divadla ze svazku Národního ve prospěch blíže nespecifikované mezinárodní mozartovské nadace zase horuje odborný maskot takzvané transformace Národního divadla teatrolog Josef Herman.

Dokonané zrušení Státní opery Praha, zatím nedokonaný vstup Pražské komorní filharmonie do Stavovského divadla a celá diletantská takzvaná transformace Národního divadla se jeví jako vedlejší produkt ministrova hlavního usilování - výprodeje nemovitostí ze správy ND a investičního tance Svatého Víta. Co ministr kultury vlády České republiky za TOP09 a Starosty MUDr. Jiří Besser ve svém resortu činí je největší korupční proces v kultuře od roku 1989. Pravý cíl svého konání nezamaskuje, ani kdyby mu bylo dopřáno vypůjčit si k jeho pozlacení světovou slávu Mistra Jiřího Bělohlávka, kterému tímto blahopřeji k nominaci na Grammy.