Kam kráčíš, Národní divadlo? II. Opera v Praze a evropská operní mafie

Ředitel Národního divadla Jan Burian designoval v roce 2018 do čela Opery Národního divadla a Státní opery kontroverzního norského manažera Per Boye Hansena. Jde o rozsáhlejší deal Jana Buriana s vlivovou společností Opera Europa.

Ta se zaměřuje na čerpání evropských fondů a na vytěžování zdrojů z členských operních domů. Za aktivitami Opera Europa stojí mj. brilantní německý pianista, pak úspěšný dirigent a nakonec šedá eminence evropského obchodu s klasickým výkonným uměním Daniel Barenboim. Jako součást dealu nechyběla funkce pokladníka v Opera Europa pro Jana Buriana osobně.

Umělcům Národního divadla poskytli rozsáhlé záporné reference o Per Boye Hansenovi kolegové z Norské národní opery, odkud byl odejit po bouřlivých půtkách se souborem. Navzdory jeho kontroverzní pověsti však Jan Burian na své volbě trval. Do funkce uměleckého ředitele Opery Národního divadla a Státní opery měl pan Hansen nastoupit od srpna 2019; Národní divadlo jej platilo už od srpna 2018, aby se celou sezónu předem mohl plně věnovat převzetí funkce a přípravě plánů.

Do funkce hudebního ředitele Státní opery (šéfdirigenta) designoval Jan Burian někdejšího Barenboimova asistenta, německého dirigenta Karl-Heinze Steffense.

Jan Burian s designovanými emisary Opera Europa deklarovali cíl povznést úroveň opery v Praze, podle jejich opakovaných vyjádření nevalnou, a dovést Prahu do „evropské operní ligy“. Otázku, co sám udělal pro úroveň opery v Praze během uplynulých 5 let, po která už Národní divadlo do té doby řídil, zjevně zřizovatel Janu Burianovi nepoložil…
Jak vypadá cesta Národního divadla s Janem Burianem v čele do „evropské operní ligy“ v praxi? 

Operními premiérami Barenboimovi emisaři o svých předpokladech umělecky povznést operu v Praze doposavad nepřesvědčili. Zato naši operní sólisté a dirigenti – zaměstnanci Národního – cestou do evropské operní ligy „chodí kolem divadla“. V divadelním žargonu to znamená, že „nejsou obsazováni“. Od svých vedoucích nedostávají práci. Valná většina z nich. Dojít do evropské operní ligy jim totiž není souzeno. Rozhodně ne tímto vedením Národního divadla.

Do Evropy, přesněji řečeno do kapes vybraných evropských příjemců, nasměroval generální ředitel Jan Burian pouze finanční prostředky České republiky určené na provoz Národního divadla. Jako příklady tunelování Národního divadla evropskou operní mafií pod záštitou generálního ředitele Národního divadla lze uvést dvojí náklady za jeden výkon divadla, pochybné operní koprodukce či dvojnásobné operní premiéry.

Quo vadis?

Pokračování