Premium

Získejte všechny články mimořádně
jen za 49 Kč/3 měsíce

Chce se mi spát (fotoblog z rán)

Tři krátké krůčky, které dělí podzim od léta. Z trávy, z nebe, zrána. V několika fotografiích ...

Prolog

Můj rádiobudík začal hrát půl hodiny poté, co jsem se probudil. V tuto noční dobu vysílá rozhlas pořady pro věřící menšinu. Každý bezvěrec ještě spí. Následuje nejhorší půlhodina mého rána. Během těchto třiceti minut přemýšlím, zda opravdu vstát a vypravit se do chladného podzimního rána, nebo se na to celé vykašlat a dospat (třeba až) oběda. Zvuky liturgií, linoucích se z rádia, mě nutí opět usnout. Vypínám budík, kontroluji dech vedle mě ležící ateistky (dýchá), přetahuji peřinu přes hlavu, kterou zabořím zpět do vyhřátého polštáře. Vzdávám to.

Včera večer pršelo. Nepršelo příliš dlouho, ani příliš krátce. Pršelo tak akorát. Tak akorát, aby dnes ráno zdobila okolí našeho města krásná, doslova ukázková mlha. Ba co víc - předpověď předpovídá, že má být jasno - což znamená, že tou během rána rozpouštějící se mlhou bude pomalu a jistě prosvítat slunce. Bude to nejhezčí ráno z nejhezčích rán.

Přesně toto jsem si uvědomil ve chvíli, kdy jsem opět zabořil hlavu zpět do vyhřátého polštáře. Teď už neusnu. Rozuzlil jsem její nohy z mých, vylezl z postele, potmě sebral připravené svršky do ruky jedné, fotografický vercajk do ruky druhé, v koupelně jsem provedl nejnutnější část hygieny, oblékl se a vyrazil.

Je to dobrý pocit, když se během cesty podívám do zpětného zrcátka a v něm vidím, že jsem udělal moc dobře, když jsem vstal a jel ...

 
Z trávy

To se vám může stát, když půjdete v půl osmé ráno, tou cestou, ke kolejím, tam za vsí, na té cestě uvidíte ležet brašnu s laptopem, o kousek dál budou z trávy čouhat nohy, na nich polorozpadlé baťovky, přijdete blíž a v té orosené trávě uvidíte mě - vleže. A třeba se mě zeptáte, stejně jako se mě v to ráno zeptal ten chlapeček: "Pane, stalo se vám něco?" A já vám stejně jako tomu klukovi třeba odpovím: "Nic s čím bys mi mohl pomoct chlapče, ale podívej jakej krásnej snímek jsem udělal." Sedím na okraji cesty, chlapeček nade mnou a já mu ukazuji monitor aparátu, neboť mám rád okamžité zpětné reakce:

"Hmm, nashledanou."

A ještě zamumlal: 'Blázen.' Ale to už jsem neslyšel.

 
Z nebe

Mám strach.

Strach z toho, abych tu nebyl za přírodní, ranní, vodní, kdoví jaký další - spam. Nerad bych vás totiž ve svém blogu zásoboval stále jedním a tím samým. Nerad bych se opakoval. Nerad bych vás (ale i sebe) nudil. A proto hledám. Změnu, změny. Inovace. Čekám na přidanou hodnotu ...

Stojím na břehu přehrady Seč. Je ráno. Krátce po úsvitu. Léto balí. Les už není zelený, ani barvy podzimu, který klepe na dveře, ještě neřekly A. Většina chatařů zazimovalo. V kempech je už dva týdny po sezóně. Na výletníky je brzo. Je tu trochu smutno, v tomto mezidobí.

Ale najednou má rybář, stojící vedle mě, jediný rybář na celé přehradě, záběr! A už si ji vodí ... zprava doleva, zleva doprava. Pěkně pomalu sem a tam, hlavně ke břehu. "Vem podběrák!", kříčí na mě.

Ve chvíli, kdy odevzdáváme podmíráka zpět přehradě, se nad obzorem objevují dva horkovzdušné balóny. Mé přidané hodnoty! Stojíme jak zařezaní a doslova čumíme. Všude kolem naprosté ticho. Takové ticho, že slyšíme krátké zážehy hořáků v balónech. Pomalu se nesou nad přehradou. Radost pohledět. Vylouply se spoza kopců jako dvě naděje ... hned bylo na duši veseleji.

Však ono se to nějak přečká ...

 
Zrána

Říkám tomu fotografovi, tomu, co jsem ho potkal nahoře. Tomu, co má sebou profesionální vercajk, včetně stativu - s vodováhou! Tomu, co má snímací chip jak dětskej zadeček, čistej! Tomu, co mu nestačí příhrádky v profi-batohu na to množství všemožných objektivů. Tomu, co má veškerá psaná, ale i nikdy nenapsaná pravidla, v hlavě. Co v hlavě! Zarytá pod kůží! Tomu, co rozvážně přechází se stativem sem a zase tam, zkouší všemožné, nemožné úhly. Tomu co hledá místo s dokonalým, perfektním světlem. Tomu, co mu sedí expozice na milisekundu, kompozice na milimetřík. Tomu co si každou střelu nejprve řádně rozmyslí, poté zodpovědně zamíří, zatají dech a vystřelí. Tomu, co z foťáku vyleze co střela to krasavice. Tomu profikovi, poté co zvednu nos krapet dovrchu, povídám:

"Však já mám taky stativ!
V kufru.
V autě.
Dole na parkovišti.
Taky s bublinkou!"

'Jenže, kdo by se s tím tahal, sem nahoru', dodám potichu, aby mě neslyšel. 'Než bych to tu pošteloval, než bych zamířil, mlha bude v tahu ...' Není nad to, být stálý v kolenou. Není nad zatáhnuté bříško, vypnutou hruď a pevnou ruku! Jak by řekl anglista: SOLID BODY!

Není nad to, být solidní ...

 
Chce se mi spát

"Když přídu ráno domů
sednu si a zapnu televizi

venku choděj krásný holky
začíná novej den

no jo, ale co dělat
chce se mi spát.

Občas se osprchuju
zatopím v kamnech

holky se mi dívaj do oken
z televize se na mě taky dívaj

no jo, ale co dělat
chce se mi spát."

 
Epilog

"Vydrž, ona dorazí", ubezpečuji sám sebe a trpělivě se procházím kolem smluveného místa. Chce se mi spát, ale čekám. Vše přece nasvědčuje tomu, že se tu dnes ráno objeví. Však by se dalo říci, že mi to přímo slíbila! Chvíli stepuji na místě a rozhlížím se do všech stran, může se objevit odkudkoliv, kdekoliv.

Znáte to - říkáte si, jestli se neukáže do dvaceti minut, už nepřijde. Vůbec. Je to marné. Možná jsem na ni dostatečně nezapůsobil. Nebo jsem pro ni nepřichystal ty správné podmínky. Možná je ještě příliš teplo. Možná už je příliš chladno. Snad jí vadí ten ostrý vítr. Kdepak, dnes ne. Dnes už se neukáže, mlha.

Tak jako tomu bylo toto ráno, je tomu po většinu rán. Vysníte si jistou přidanou hodnotu, vstanete, hledáte, čekáte, a ono nic. Možná příště. Zbývají dvě možnosti - vydáte se na cestu zpět ... a nebo zvednete oči a zjistíte, že dnes hraje prim nebe.

Ono se totiž vždycky něco děje. Mějte hezký zbytek týdne.

Při volbě titulku k tomuto článku jsem byl nepochybně ovlivněn písní Chce se mi spát, jejíž autorem je Filip Topol, frontman kapely Psí Vojáci. Zároveň jsem si úryvek z této písně dovolil použít nad a pod předposlední fotografií.

Autor: Richard Horák | sobota 6.10.2012 20:11 | karma článku: 35,78 | přečteno: 4342x
  • Další články autora

Richard Horák

Jednohubky knihkupecké - podruhé

Čtyři povídkové "jednohubky" začnu tentokrát vyprávět přídechem humorným, abych je mohl zakončit v tónině zádumčivé, chcete li - vývarem pro duši ...

29.10.2014 v 20:11 | Karma: 12,24 | Přečteno: 336x | Diskuse| Poezie a próza

Richard Horák

"Proč nechrápeš, vole?"

PARDUBICE - Ulice Za pasáží - výňatek z rubriky Černá kronika. Stalo se v noci ze středy na čtvrtek ...

16.10.2014 v 20:11 | Karma: 24,72 | Přečteno: 1679x | Diskuse| Společnost

Richard Horák

Jednohubky knihkupecké - poprvé

Tři povídkové "jednohubky", tak, jak se staly v jednom knihkupectví, na jednom českém nádraží ...

19.7.2014 v 20:32 | Karma: 17,45 | Přečteno: 491x | Diskuse| Poezie a próza

Richard Horák

"Vypadáš jako Ježíš!"

... ale pěkně od začátku. Předjarní příběh, krátká historka o nezvyklém setkání, o humorném nedorozumění, kterou zde, na svém blogu, nyní převyprávím ...

15.7.2014 v 20:31 | Karma: 19,70 | Přečteno: 630x | Diskuse| Společnost

Richard Horák

Na sklíčku z lenonek (fotoblog)

aneb Pět fotoblogů v jednom: Planetka, Mé ráno nad vodou II., Ten moment, Na sklíčku z lenonek, Autoportréty ...

27.4.2014 v 20:31 | Karma: 21,97 | Přečteno: 760x | Diskuse| Fotoblogy
  • Nejčtenější

Stovky amerických obrněnců se v řádu dnů nepozorovaně přemístily do Česka

2. května 2024  17:21

Několik set vozidel americké armády včetně obrněnců Bradley nebo transportérů M113 se objevilo ve...

Nahá umělkyně za zvuků techna házela před dětmi hlínou. Už to řeší policie

3. května 2024  10:10,  aktualizováno  13:43

Policie prošetřuje vystoupení, ke kterému došlo na Akademii výtvarných umění (AVU). Umělkyně a...

Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů

29. dubna 2024  6:21,  aktualizováno  13:19

Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...

Auto vyjelo z vozovky a srazilo tři lidi. Žena zemřela, dvě vnučky jsou zraněné

2. května 2024  16:40,  aktualizováno  3.5 12:38

Osobní auto srazilo dnes odpoledne v Čáslavicích na Třebíčsku ženu a dvě děti. Žena srážku...

Zemřel bývalý místopředseda ODS Miroslav Macek. Bylo mu 79 let

1. května 2024  12:58

Ve věku 79 let zemřel bývalý místopředseda ODS a federální vlády Miroslav Macek, bylo mu 79 let. O...

Budoucnost válčení? Stíhačka řízená AI obstála v „boji“, vezla i šéfa letectva

3. května 2024  21:23

Americký šéf letectva Frank Kendall se poprvé proletěl experimentální stíhačkou F-16, kterou místo...

Hamás má týden na příměří, jinak Izrael vtrhne do Rafáhu, spekuluje Egypt

3. května 2024  19:28,  aktualizováno  21:13

Izrael dal palestinskému radikálnímu hnutí Hamás týden na to, aby přijal dohodu o příměří a...

V Berlíně hoří výrobní hala firmy produkující zbraně poskytnuté Ukrajině

3. května 2024  15:44,  aktualizováno  20:58

Hasiči na jihozápadě Berlína likvidují rozsáhlý požár výrobní haly, ve které jsou uskladněny...

Názor, že Paroubek parazituje, nestačil. Podle soudu může iniciály ČSSD použít

3. května 2024  19:44

Volební senát Nejvyššího správního soudu (NSS) zamítl návrh Sociální demokracie (SOCDEM) na zrušení...

  • Počet článků 347
  • Celková karma 0
  • Průměrná čtenost 1600x
Byl: mladý, voják, hospodský, vnuk, koordinátor, Hamburčan, kuchař, číšník, záškolák, trhač švestek, maturant, vyskladňovač brojlerů, prodavač, ...

Je: na okraji, melancholik, fotograf, hároš, kmotr, řidič, bloger, folkař, hlídač pian, alkoholik (přechodně), syn, Pardubák, čtivec, psavec, ein Kerl, strýc, pravdoláskař, knihkupec, antikvář, rocker, utopista, darmošlap, přítel, ješitný, dlužník, bratr, ...

Chce být: rytíř, ...

 

Až Blanický tábor,
uspořádá nábor,
já přihlásím se v meč,
jako první uchazeč.