Doba prvních vlaštovek
V rámci filmového festivalu Jeden svět se v kinech mj. objevil snímek upozorňující na postavení žen v některých asijských zemích. Bezpráví v Pákistánu je zaměřeno na jediný konkrétní případ údajného znásilnění třináctileté Kainat.
Divák sice nemůže vědět, zda ke znásilnění skutečně došlo, či by mohlo být vymyšlené, ale jak padlo v samotném filmu, logika věci mluví ve prospěch pravdivosti výpovědi oběti. Znásilněná dívka pocházela z vesnického prostředí a vyrůstala v harmonické rodině. Po otřesném zážitku nejen že se musela vypořádávat s dlouhodobými traumaty, ale rada starších požadovala, aby ji její bratr zabil. Ten neuposlechl – a byl později nalezen zastřelený, aniž se okolnosti jeho vraždy prošetřily.
Dokument zachycuje bezmoc a frustraci oběti, která byla ponížena, zneuctěna, přišla o bratra, o dětství, o všechny sny, s rodinou se přestěhovala do města, aby vůbec přežila – a která žije již jenom pro naplnění spravedlnosti, aby byl zločin pojmenován a pachatelé byli odsouzeni.
Publikum sleduje čtyřicet minut bezmoci, zmaru, bezpráví.
I když Kainat odcházela od soudu poražena, nevzdává se. Nechce, aby násilníkům jejich zločin prošel – a jediným, na koho se všichni dívají jako na viníka, byla ona. V době promítání filmu ještě nebyl její případ u konce. Na spravedlnost může čekat roky – a dočkat se nemusí nikdy.
Dokument burcuje. Jeho předností je, že přibližuje jedno konkrétní utrpení a vtahuje diváka do děje.
Mínusem pak může být to samé – vidíme jenom jeden příběh, poněkud vytržený z historického a politického kontextu.
Máme možnost sledovat souboj dobra se zlem, ale v příčinách současného stavu se nejde hlouběji pod povrch.
Údajný střet civilizací, tedy té západní a muslimské, neobstojí. Každá z civilizací si prošla obdobím, na něž nemůže být hrdá. Navíc se dosud potýkáme s následky kolonialismu a studené války. O černých stránkách odkazu studené války (např. v Indonésii) vypovídá vítězný film festivalu, Způsob zabíjení.
Podpora kmenových zřízení během tzv. Arabského jara také nebude patřit ke světlým momentům „Západu“.
Je jistě pěkné, že v Pákistánu existuje organizace na podporu obětí znásilnění (WAR – War Against Rape). Záleží však na tom, jak účinně může těmto obětem pomoci. V zemi, kde je stále nízká úroveň vzdělanosti obyvatelstva, kde nejsou prostředky na podporu efektivní policejní práce a kde právo na papíře nemá oporu v konkrétních nástrojích, jež by ho podpořily a pomáhaly prosadit, se na lepší časy dvakrát neblýská.
Může jít těmto zemím ale „Západ“ vzorem? Nemá svých projevů disfunkčnosti až nad hlavu? Jak se mu daří vypořádávat s problémy domácího násilí, zneužívání dětí, s dětskou pornografií? Jak řeší „krizi rodiny“?
Podívejme se ovšem, zda se v Pákistánu a Indii objevují nějaké první vlaštovky, které sice jaro nedělají, ale nějakou změnu (k lepšímu) by ohlašovat mohly.
Phúlan Dévíová, přezdívaná Královna banditů, zastřelena v Dillí v roce 2001, pocházela z nízké indické společenské kasty. Byla provdána v 11 letech a opakovaně svým o hodně starším manželem znásilňována. Od manžela uprchla a postupně se stala vůdčí osobou mezi bandity. Zanechávala za sebou také mrtvé, údajně se pomstila mužům z vyšší kasty, kteří ji měli znásilňovat.
Byla zatčena, odseděla si trest. Snažila se odstřihnout od minulosti plné násilí a soustředila se na politický boj za zlepšení postavení žen ve společnosti. Byl o ní natočen film. Její příběh inspiroval k opernímu libretu v posledních letech také Jeffa Hushe (mj. editor Obamovy knihy Za sny mého otce – My Father´s Dream).
V červnu 2012 byla v Pákistánu zastřelena paštunská zpěvačka, Ghazela Javedová. Vyčnívala, vymykala se, byla pro ostatní vzorem i symbolem odporu proti útlaku.
Útok Tálibánu naopak přežila Malalaj Júsufzaiová, která byla v říjnu 2012 těžce postřelena. Tato mladá dívka dává zřetelně najevo, že chce být vzdělaná a píše blog o životě v současném Pákistánu, jak ho vnímá.
Do médií proniklo i několik případů brutálních znásilnění a vražd mladých indických žen, které se odehrály od prosince 2012. Jeden z údajných pachatelů spáchal sebevraždu.
Kromě těchto případů zůstávají mnohé další v anonymitě každodenního života. Je zde šance na zlepšení?
Ve filmu Bezpráví v Pákistánu je řečeno, že k určitému posunu došlo. Že před dvaceti třiceti lety bylo nemyslitelné, aby ženy-oběti mluvily o svém zneuctění, aby otevřeně hovořily o ponížení a utrpení, které musely zažít a kterých se patrně celý svůj život nezbaví.
Následnou debatu mj. moderovala Blanka Knotková Čapková (orientalistka, Metropolitní univerzita Praha, FHS UK Praha). Řešila se různá témata – sociální stratifikace v rámci kast versus faktor pohlaví, zákony na papíře versus neochota policie a nedostatečné policejní metody při vyšetřování znásilnění, obzvláště na venkově, či vzrůstající emancipace žen versus snaha některých mužů po uzurpaci moci a jejím udržení.
Dokud většina mužů nebude práva žen považovat za svá vlastní práva a nebude ve vlastním zájmu usilovat a rozvoj lidských práv, zůstane pouze u jednotlivých vlaštovek, které zimu a mráz nezaženou. Tady nestačí něco nadiktovat od kancelářského stolu někde v teple. Změna musí jít zevnitř, spontánně a dobrovolně – a měla by být opřena o rozvoj vzdělanosti populace i její sociální a ekonomické úrovně. Indie je v současnosti patrně nejlidnatější zemí světa – a její venkov přitom patří k jedněm z nezaostalejších. Rozdíly mezi městy a venkovem jsou propastné.
Na základě shlédnutého dokumentu můžeme držet palce jedné z mnoha obětí, aby svůj boj vyhrála. Ale mnohem potřebnější je, aby zde vznikly podmínky pro zlepšení podmínek života mnoha milionů dalších žen, mnoha milionů lidí. A na to již jen držení palců stačit nebude.
Marek Řezanka
Kdo (ne)může slavit...
S přijetím a schválením tzv. církevních restitucí vyvstávají otázky: Skutečně bylo učiněno bezpráví zadost? Zvítězila spravedlnost? A kdo vlastně může slavit, aniž mu v číši plné vína, kde se má na dně ukrývat pravda, cosi plave a aniž mu ji cosi kalí?
Marek Řezanka
Vyšla mi nová sbírka básní
V roce 2009 mi v nakladatelství Plot vyšla básnická prvotina, Otisky (ilustrovaná grafikem Jiřím Staňkem): http://www.kosmas.cz/knihy/147254/otisky/ V následující stati se věnuji své nejnovější knížce básní, nazvané V letech bezčasí: http://www.bezvydavatele.cz/book.php?Id=179
Marek Řezanka
Nadčasový odkaz Milana Valacha
Jméno Milana Valacha nezdobilo titulní stránky novin a jeho tvář se nevnucovala do našich obýváků prostřednictvím televizních obrazovek. Přesto jsem přesvědčen, že bychom ho jen tak bez povšímnutí do šuplíku dějin šoupnut neměli, i když už z tohoto světa odešel.
Marek Řezanka
Štěnice u ledu
Za dva roky delakrovaného vládního boje proti korupci jsme viděli spíše demise ministrů pro podezření z korupce či jiného podvodného jednání. Až před krajskými a senátními volbami, pomine-li se kauze Rath, se několik zajímavých kauz vyrojilo. Nejde však spíše o předvolební spoty? Skutečně se něco dalo do pohybu?
Marek Řezanka
Kdo nám tu hraje divadýlko?
Jedna aféra je přebíjena jinou, aniž ta první nějak uspokojivě byla dořešena. Počet vyměněných minstrů kabinetu P. Nečase od roku 2010 překonal všechny rekordy a ve společnosti České republiky to vře. O co vše se hraje, co je v banku a jak velké je riziko ztráty?
Další články autora |
Studentky rozrušila přednáška psycholožky, tři dívky skončily v nemocnici
Na kutnohorské střední škole zasahovali záchranáři kvůli skupině rozrušených studentek. Dívky...
Podvod století za 2,4 miliardy. Ortinskému hrozí osm let a peněžitý trest 25 milionů
Luxusní auta, zlaté cihly, diamanty a drahé nemovitosti. To vše si kupoval osmadvacetiletý Jakub...
Rusové hlásí průlom fronty. Ukrajinská minela jim přihrála klíčové město
Premium Jako „den průlomů“ oslavují ruští vojenští blogeři pondělní události na doněcké frontě, kde se...
NATO by Rusy porazilo, Putin má jedinou naději, řekl polský ministr zahraničí
Rusko by se mělo bát Severoatlantické aliance, protože ho v případě střetu s ní čeká „nevyhnutelná...
Pokleknete a budete prosit. Generál slíbil zničit NATO do roku 2030
Velitel čečenských sil bojujících na Ukrajině a věrný obdivovatel ruského prezidenta Vladimira...
Počkej na mě! Vyprovodil tátu do války, jeho fotka otevírala peněženky
Seriál Jeho rozzářená tvář bývala za druhé světové války vystavena v každé třídě a kanadským žáčkům...
Bijec migrantů živoří. Salvini zamrzl v minulosti, spásu hledá v bájném mostu
Premium Někdejší hvězda italské krajní pravice Matteo Salvini politicky živoří. Jeho strana Liga před...
Strach z problémového nájmu? Majitelé bytů mají získat garanci za nájemníky
Premium Stát chce motivovat majitele nemovitostí k poskytování bydlení i rizikovým nájemcům. Pronajímatelé...
Dvacet let v Unii řečí čísel. Češi dominují v kaprech, letí také Erasmus
Dvě dekády po vstupu do Evropské unie je co se týče peněz Česko více než bilion korun v plusu. Z...
- Počet článků 13
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 784x