Jak jsem si oblékl neon

Hned na začátku se musím přiznat k tomu, že módě prostě nerozumím. Je to pro mě oblast velmi málo probádaná, vědeckým definicím velmi vzdálená, nebál bych se říct, že je mi móda téměř cizí.

Jako chlap prostě potřebuji jednoduché, jasně definované věci, bez uzardění se přiznám, že jsou mi bližší třeba vypínače. To je jasná a obvykle fungující záležitost existující na principu svítí/nesvítí nebo zapnuto/vypnuto či 1/0. Ponechme nyní stranou neodbytnou a sžíravou otázku, proč se to nejmenuje zapínač a proč, když v tom v rámci svého amatérského opravářského nadšení a renesančním pohnutí mysli dloubu, vždycky dostanu ránu, i když jsem se několikrát předtím přesvědčil, že správný jistič je ve vábivé poloze vypnuto.

Častěji, než bych považoval za nutné a přínosné, jsem ve svém okolí, které je protkáno dámskou energií, slýchával, že módní barvou toho kterého roku je třeba žlutá, zelená či bílá, že se bude nosit zase nějaká jiná, a kdo ji nemá, je mimoň. Jediné, co mě na tom vždycky fascinovalo, bylo, kdo to určuje…

Pochopil bych, že se to děje nějak takhle…

… žena se oblékne, dejme tomu, do ohavné hráškově zelené. Omylem jí to sluší. Potká druhou (nebo ji vidí na fotce, to je jedno), která první závidí krásné zuby, svůdné rty, štíhlý zadek a nově vyrobená ňadra, pročež chce být jako hrášková jednička, jenže nemá dostatek volného času a peněz, aby se nechala vylepšit, protože to jí spolkl její manžel v pivišti a chytrých hodinkách, které nutně potřeboval, protože jsou děsně in. Co na tom, že mu už půl roku leží na nočním stolku, jelikož jaksi neví, co s nimi. Navíc mu dělaly nepěkný otisk na ruce. Ale ty nové budou určitě lepší a chytřejší! Naše dvojka si našetří na hráškově zelené šaty, aby se aspoň vzdáleně podobala a přestala v ní zuřivě hlodat nespolečenská a neslušná vlastnost. Vyjde ven, potká jí trojka… v určité chvíli existuje na světě určité kvantum podivně zbarvených lidí, neboť mezi námi žijí i ženy, které dokážou do hrášku navléct i svého muže, čímž vzniká módní trend, módní barva.

Mám rád překvapení. Jako absolutní neznalec a břídil jsem si ohromně užil nalezenou informaci, že pro rok 2022 vyhlásil Pantone Color Institute barvu roku, kterou uvidíme na každém rohu a která se bude objevovat nejen v módě, ale i například v interiérovém designu. Takže jsou někde v nějaké budově shromáždění lidé, kteří z jakéhosi důvodu rozhodnou o tom, jaká barva je ta správná! Proč? Komu tím prospějí?! Podle mě to jsou majitelé textilních továren, kterým na skladě zbyla látka, a oni se jí nemohou jinak zbavit. Díky tomu vznikne šílenství v zelené (a v jakékoli jiné) barvě a zbylí spoluobčané a spoluobčanky – hurá vyměnit šatníky a doplňky!

Při hledání těchto zásadních a životně důležitých informací na mě vyskočil titulek, že letošní barvou je Veri Peri a že móda na jaro-léto 2022 se bude točit kolem jasných a zářivých barev, tedy kolem trendu neonu.  

Jsem člověk zvědavý, pročež jsem na titulek kliknul, abych se konečně dověděl, jaké věci mě opět minou, abych mohl dál nosit svá černá trička a tmavé mikiny a zůstat tak ve své životní bublině pána, který není cool a fresh a už vůbec není in.

Jsem obyčejný, všední, běžný a spotřební chlap. Umím zmáčknout vypínač, umím se bez cukání rozjet autem, občas se zvládnu najíst, aniž bych si uložil kus jídla na svačinu na své tričko… Troufám si se pochlubit, že umím díky třem druhům receptorů (kterým se říká čípky) rozeznat až sedm základních barev duhy, které jsou viditelným elektromagnetickým zářením o určité vlnové délce, a ze kterých se skládají všechny ostatní včetně bílé. Černá je, když se zhasne. Veri Peri jsem však ve fyzikálních definicích poletujících fotonů nenašel. Ale na spoustě stránek, které se věnují módě, tvrdí tohle: Jedná se o modrý odstín s podtónem kombinace fialové a růžové, je inspirována květem barvínku jinak nazývaného také brčál.

Co bych tak na to… Proč?!  Nestačí napsat, že je to fialová barva, která je podle mě polohnusná a která spoustě nebohých – loňsky zářivě žlutých žen a šedivých mužů nebude slušet? Nestačí.

Je tu zmíněný neon! Tady se konečně chytám i já!

Jedná se o inertní bezbarvý plyn bez chuti a zápachu, jehož elektronová konfigurace je [He] 2s2 2p6, která mi na něm přijde velmi zábavná. Snadno se ionizuje a v tu chvíli krásně červeně září (pro ženy září šarlatově). Až později jsem našel, že v módě není neonová barva jen šarlatová, ale jedná se o škálu více odstínů…že to, co máme na sobě nosit, má mít vzhled zvýrazňovačů, které mám na stole.

Jsem zmatený. Co si mám tedy vzít na sebe? Všechno fialové (Veri Peri)? Nebo mám být fixkou (neon)? A já říkám Ne! Budu si dál nosit své out outfity, jelikož zeštíhlují. Maximálně se vyzdobím černými pruhy na černém triku, ovšem pouze vertikálními, horizontální nechci, v těch vypadám přejedeně.

Je jaro. Odjíždím do práce. Jako chlap a jako módní rebel! Nasedám na svou motorku a kontroluji se před jízdou, zdali jsem správně ustrojen… Jsem na cestě. Jako běžný spotřební chlápek, už ne jako buřič, ale jako někdo, kdo se cachtá v módním diktátu. Na bundě mám modrofialové pruhy, motorku skoro barvínkovou a na sobě motorkářskou vestu…abych byl vidět… svítivě žlutou…neonovou.

Autor: René Melichar | úterý 29.3.2022 8:00 | karma článku: 15,83 | přečteno: 363x