Díky poznámce, že se trochu bojím, aby to tetování moc nebolelo, jsem poznala, že vztahy s kolegy z generace Y nemám špatné. Sice si možná někdy myslí, že jsem „stará kráva“, ale jsem jejich „stará kráva“. A musí se o mě postarat.
Nemohla jsem si nevšimnout, že spousta žen má v dnešní době moc pěkně udělané obočí. Takže když jsem od své sestry dostala dárkový poukaz na tetování, tak jsem se docela těšila, jak prokouknu. Přede mnou už ho dostala maminka a fakt dobrý. Ségra ho má taky krásně přirozeně vytetované, a tak jsem věděla, že paní kosmetička umí. Sice jsem si musela chvilku počkat, protože je z Brna a do Brodu jezdí tetovat jen občas, ale vydržela jsem to se svým starým obočím 54 let, takže 6 týdnů od objednání do realizace bylo ok. A navíc jsem se trochu bála, protože to prý není úplně příjemná procedura. Takhle, ségru to bolelo trochu, maminku dost (mě to teda taky bolelo dost).
V práci jsem si vzala půl dne dovolené a po obědě jsem se rozloučila. Při odchodu jsem poznamenala, že doufám, že to tetování nebude moc bolet. Kolegyně od protějšího stolu (jasně, že mladší kolegyně, protože všechny kolegyně jsou mladší než já) se zeptala, na jaké tetování jdu. Nechám si vytetovat obočí, odpověděla jsem. V jejich očích jsem uviděla vyděšený výraz, jak si představila, že si nechávám vytetovat úzké oblouky ve stylu 90.let. Soucitně a laskavě mi sdělila, že obočí se teď netetuje, ale upravuje technikou microblading, nebo je tvořeno mikrotečkami a říká se mu pudrové obočí. Její péče byla trochu urážlivá (snad přece vím co je in) a hodně milá (záleží ji na tom, abych nevypadala jako strašák).
No, na kosmetiku jsem dorazila trochu znejistělá. Paní kosmetička, kočka v mém věku, mi vysvětlila, že microblading i pudrové obočí jsou moderní techniky tetování a přislíbila, že mi vytetuje pěkné a přirozené obočí. A slib dodržela. Sice to bolelo jako prase, ale vypadalo tu super. Pochválil mi to nejen manžel a dcera, ale i kolegyně v práci. A to se počítá.
Takže doufám, že až k nám do kanceláře časem nastoupí noví kolegové z generace Z (narození po roce 1997), tak budou stejně prima a stejně ohleduplní, až mým Y kolegům budou vysvětlovat, že jejich oblíbené emotikony jsou opravdu hodně out a že palec nahoru je nejen out, ale dokonce na některé jedince může působí pasivně agresivně a jako takový je naprosto nepřípustný.
