Vzpomínky na zabijačku

Dostali jsme ochutnat z domácí zabijačky - nějaké sádlo, cibulák, ovar, prejt. A mně se vybavilo dětství. Měli jsme prase, většinou jedno, někdy i dvě. Krmení nebyl problém, mám pracovala v JZD.    

Nedělala jsem to ráda, ale občas jsem i já prasata krmila. Například o prázdninách s bratrem. Rodiče pracovali, tak to bylo na nás. Příkaz zněl - nakrmte ráno nejpozději do osmi a pak kolem poledne. Jenže kdo by o prázdninách vstával, a ještě kvůli praseti? A tak měla naše prasátka o prázdninách pravidelně poněkud dietnější režim, krmili jsme je jednou, ale důkladně - kolem 11 dopoledne. Rodičům prase nic neprozradilo a my teprve ne.

S příchodem zimy to začalo - zabijačka. Každoročně. Přišel řezník, my museli být vevnitř a on pistolí prase zabil. Bylo to rychlé. A pak to přišlo - ráno mozeček na chlebu a pak pochoutka všech pochoutek - ovar. Řezník vytahoval z kotle s vroucí vodou kousky masa i vnitřnosti, krájel je na prkýnku a my jedli. I jako velmi malé holčičce - to jsem musela stát na štokrleti, abych vůbec viděla na stůl - mi to nesmírně chutnalo. Řezník to věděl a dělalo mu to radost. Krmil mě. Sám celý den pil pivo a jedl bábovku. To jsem nechápala - tolik dobrot - a on jí bábbovku.

Ovarem ale pro mne ten den dobroty končily. Prejt - bílý ani červený jsem nemusela, stejně jako tu mastnou polévku. Tlačenka i cibulák byly v pohodě a naprostou lahůdkou bylo později vyuzené maso.

Jeden problém tu ale byl - všichni sousedé a příbuzní široko daleko měli také prasata. Takže jen co si naše rodina udělala vepřové zásoby a my roznesli výslužku, začali chodit sousedé a příbuzní s jejich zabijačkami. A byla to další jelita a jitrnice a ona polévka. Byli jsme s bráchou téměř zoufalí, doma se nejedlo skoro nic jiného. Dokonce jsme - rodiče se ani toto nikdy nedozvěděli - tajně vylévali tuto polévku do kanálu, aby jí proboha ubylo.

Vyrostla jsem na domácím sádle a uzeném masu a dalších prasečích dobrotách. Ve škole nám pak po čase vysvětlovali, jak je to všechno nezdravé. Trochu mne to znepokojilo a čekala jsem zdravotní následky. Nedostavily se. Jsem zdravá jako řípa.

A dodnes silně masová.

Akorát nikdy nejím žádná jelita ani jitrnice a zabijačkovou polévku bych nevzala do úst.