Všechno nejlepší, Caesare

Tak máš narozeniny. Říkala jsem ti to dnes hned ráno. Je ti přesně deset let, Caesare. Také jsem ti připomněla, že jsi se narodil v Žerotíně. A že jsi bernský salašnický pes. Čistokrevný, ovšem bez papírů.

Což nevadí nám, ani tobě.

Když jsi k nám přišel, byl jsi malý nemotora, který se bál spát sám. A tak s tebou párkrát spal ve sklepě můj muž. Pak jsi se rozkoukal a zjistil, že celá zahrada je v podstatě tvoje. Dovnitř domu tě nepouštíme, ale jinak máš volnost pohybu. Miluješ svobodu, tak jako my.

Zpočátku ti to však nestačilo a několikrát jsi se podhrabal pod plotem a utekl. Pamatuješ? Ovšem nikdy daleko. V podstatě jsi oběhl zahradu a pak jsi se posadil před vstupní branku a čekal, až ti někdo otevře. Když to trvalo dlouho, štěkal jsi. Když jsme nebyli doma, volali nám sousedé. Ten plot jsi ostatně četným podhrabáváním a rozkousáváním dost poničil. Stejně jako jsi systematicky ničil i ostatní vybavení "své" zahrady. Mladé, sotva zasazené smrčky jsi vyhrabal a úhledně je ukládal na terasu. Tulipánům jsi trhal hlavičky a jedl je. Docela jsi poničil vstupní dveře, hlavně když se blížila bouřka a my si toho nevšimli, to jsi na ně škrábal a tloukl, abychom tě pustili do sklepa. Tam máš své útočiště, místo, kde se ničeho nebojíš. Zásadně ignoruješ tu velkou boudu, kterou jsme pro tebe pořídili a která stojí v rohu zahrady. Nechodíš tam. Spíš venku ne terase a v zimě zásadně na sněhu, pokud nějaký je.

Máš oblíbené místečko mezi dvěma keři, kde ležíš s předními tlapkami zkříženými a pozoruješ okolí. Vodu  hrozně rád piješ z jezírka místo z misky k tomu určené.

Přestože jsi již v letech, máš stále spoustu energie. Večer se dožaduješ pravidelné procházky a dobře víš, že kdybys moc chtěl, určuješ i její směr. Ale protože nás máš rád, necháš se vést na vodítku tam, kam chceme my. Rád také ležíš před vchodem do domu a opakovaně vítáš každého z nás s nepředstíraným nadšením, když se vracíme domů. Občas u toho trochu vyčítavě zaštěkneš, to když jsi byl doma příliš dlouho sám. Ale to víš, jsme zaměstnaní lidé.

Nesnášíš vodu, zejména po traumatickém zážitku z dětství, kdy ses topil. A tak když tě chceme párkrát v roce vykoupat, jsou nejdříve mokří všichni okolo, jen ty ne.

Naprosto ignoruješ kočky, ale důrazně a nevyvratitelně nesnášís slepice. To se z tebe stává bleskurychlá lítá šelma a ubohá slepice je zakousnuta dřív, než si vůbec uvědomí, co to velké černé řítící se chlupaté je.

Jsi poslušný, ale velice svobodomyslný pes. Zásadně neaportuješ. Hodili jste cosi kamsi? Tak to asi nepotřebujete. Jo vy to chcete zpátky? No tak si pro to běžte.

Ze všeho nejraději jsi s námi. Miluješ sice zimu a snih, ale přece jen v době teplejšího počasí jsme více spolu. Pracujeme na zahradě a ty do nás strkáš, ať si tě všímáme a drbeme nebo alespoň pohladíme. Sedíme na terase u kávy a ty na nás koukáš a jemně povrcuješ ocasem. Jako že je fajn, že jsme spolu.

Dnes dostaneš grilované kuře. Celé.

Máš totiž narozeniny a máme tě rádi. Jsi krásný a chytrý pes. Rozumíš nám a my tobě.

Škoda, že neumíš číst. I když, kdo ví.

Tvůj výraz, když si čtu noviny, hovoří za všechno. Není tam nic zajímavého, pojď mě radši drbat.

 

Autor: Renata Pospiechová | středa 20.5.2015 14:51 | karma článku: 13,10 | přečteno: 243x
  • Další články autora

Renata Pospiechová

Vánoce? Ukrajina.

21.12.2022 v 20:05 | Karma: 29,10

Renata Pospiechová

Omyl, nebo..?

1.11.2022 v 21:43 | Karma: 15,01

Renata Pospiechová

Nepoučitelní?

29.9.2022 v 19:24 | Karma: 27,53