Máme čas už velmi předvánoční. Vše, co k Vánocům patří, je tady - dárky, cukroví, kapr, stromečky, trhy. Jako každý rok. Přesto je to letos poněkud jiné. Ať chceme či ne, prožijeme Vánoce ve stínu války.
Války, která vůbec není daleko. Naopak - je velmi blízko.
Je to situace, kterou jsme nechtěli zažít. Zkušenost, se kterou jsme nepočítali. Skutečnost, která velice znepokojuje - a vyvolává obavy.
A možná stejně velké, ne-li větší obavy vyvolávají reakce některých spoluobčanů.
Mlčení většiny pomalu, ale jistě přestává stačit. Je zřejmě nutné začít se ozývat. Ne diskutovat - tady nebývá o čem, ale jasně a zřetelně vyjádřit nesouhlas.
O víkendu jsem byla v Praze svědkem demonstrace - nějací lidé - bylo jich maximálně sto - šli přes Hradčanské náměstí, měli české vlajky i trikolóry, kráčeli a volali - nejprve: Demisi! Demisi! - Zřejmě měli pocit, že po jejich pochodu odstoupí premiér, padne vláda - a pak co? Novou přímo bez voleb jmenují tito demonstranti, nebo snad laskavě svolí ke konání nových voleb? Úsměvné. Nebo k pláči?
Pak se rozhodli změnit heslo a začali volat - Chceme mír! Chceme mír! - No to jsou jediní na světě. To je jako by volali - Chceme zůstat zdraví! nebo Chceme, aby se střídal den a noc!
Prohlížela jsem si odhodlané tváře těchto jedinců a bylo mi jasné, oč jim jde. Jsou to ti, kteří volají po tom, aby se začalo jednat. Ne zbraním, ano jednání!
To jako měli Sověti začít tehdy místo Velké vlastenecké války s Hitlerem jednat? A Spojenci po vylodění v Normandii měli začít shánět Hitlera a usednout s ním třeba ke kulatému stolu?
Copak se s agresory vyjednává?
Opravdu je mezi námi tolik jedinců, kteří nevědí, že vláda se tvoří po volbách? Opravdu je mezi námi tolik občanů, kteří zapomněli na rok 1968 - nebo o něm nikdy neslyšeli? Opravdu je mezi námi tolik chudých duchem, kteří volají - Chceme mír - a myslí to vážně?
Měli ti demonstranti pocit, že existuje někdo, kdo mír nechce?
No existuje - jmenuje se Putin a sídlí v Rusku.
A tak v době předvánoční člověk místo vychutnávání atmosféry vánoční Prahy musí žasnout nad nevědomostí, tupostí a zaslepeností.
Vánoce bychom si neměli nechat zkazit. Vánoce jsou svátky pokoje a míru - ale stejně se nedá nemyslet na to, že ne až tak daleko od nás mír není, že jsou tam matky a babičky, které v chladu a ve tmě pečují o děti, že se tam bojuje a umírají lidé.. že..
Nu ano, chceme mír.
