Rok 2017 před deseti dny skončil, čas bilancování trvá. Tak jaký pro mne byl kulturně, konkrétně ve druhé polovině? Opět měsíc po měsíci. Prázdniny. Červenec.
7. 7. návštěva Muzea Hlučínska. Kdysi zcela opomíjené téma. Raději se mlčelo o tom, že v naší republice je oblast, ve které žilo obyvatelstvo převážně německé, což bylo dáno historicky. A s tím souvisel poněkud odlišný způsob běhu dějin. A také například fakt, že muži z Hlučínska museli narukovat do Hitlerovy armády, bojovali tedy na nesprávné straně. Nejen to se zde korektně připomíná.
13. 7. Opava - Dům umění, vernisáž výstavy výtvarnice paní Marcely Mrázkové. Lidsky i profesně úžasná žena a její sdělující, neprvoplánová a často vtipná tvorba, přehršle jedinečných nápadů.
20. 7. prohlídka zámku v Bechyni. Krásný zámek s nádhernou polohou v ohbí řeky Lužnice, Petr Vok a jeho žena, galerie dobových obrazových zpodobnění měst, kachlová kamna salzburského tvůrce aj.
23. 7. návštěva františkánského kláštera v Bechyni. Nečekaný zážitek. Ocitnete se v 15. století a v klášteře s jeho tichem, jedinečnými sklípkovými klenbami, zázračnými sochami v kostele Nanebevzetí Panny Marie, potají se dotknete středověké zpovědnice. Klášter zde byl již ve 13. století, pak ho zničili husité, poté obnoven. A opět úžasná poloha vysoko nad řekou.
26. 7. muzeum Bechyně - historie tohoto města i jeho vojenské a lázeńské minulosti, dokumentace výstavby jedinečního mostu, spojitost s Františkem Křižíkem, zdejší keramika.
28. 7. galerie Bechyně - opět hodně keramiky, dále výstava architektonických návrhů českých šlechtických zahrad a parků.
Srpen.
19. 8. Flora Olomouc a její květinové kreace. Výstava čínských terakotových vojáků. Stojí jich tady jen zlomek, seřazení ve vojenských odstupech v řadách, hledí před sebe, většinou se mírně usmívají. Působivé. A co teprve vidět originál a všechny.
26. 8. Brno - bazilika Nanebevzetí Panny Marie na Mendlově náměstí, prohlídka s průvodkyní - konečně vidím hrob své nejoblíbenější české královny Elišky Rejčky. Tichá důstojnost chrámu. Prosté místo v podlaze před oltářem označené jen jejími inciálami. Zvláštní žena. Zvláštní osud. Osudová láska k Jindřichovi z Lipé. Založla zdejší klášter. Chodila do tohoto kostela? Na co se dívala a co viděla?
Kino Špalíček v Brně - Po strništi bos. Excelentní Jan Tříska. Jeho poslední role, což jsem samozřejmě tehdy netušila. Film samotný - takové pohlazení. Prostě Svěrák.
Září.
9. 9. dožínky a výstava hroznů v naší vesnici, vystoupení dětí, folklorní program, tanec.
15. 9. Opava - kostel sv. Václava, koncert Hold klasikům, na programu Mozart a Beethoven, kanadský klavírista, americká houslistka, ostatní hudebníci Češi. Relaxace a oddech, jak už to klasická hudba přináší, zážitek umocněn čistým prostředím kostela.
16. 9. Slezské divadlo Opava - opereta Cikánský baron. Operety moc nemusím, ale tohle je prostě klasika klasik, lehká vábivá hudba, veselý děj, radostné výkony. Ćlověk odchází s úsměvem.
29. 9. Lanškroun - prohlídka pamětihodností města, zámek přestavěný z původního augustiniánského kláštera, krásný sál v přízemí, upravené okolí, na náměstí nečekaně velká působivá radnice, kostel sv. Václava. Zvláštní socha nahého klečícího rytíře. Pěkné město.
Říjen.
7. 10. Slezské divadlo Opava - Rusalka. Klasika v téměř komorním provedení,geniální hudba, u které se skoro nedýchá, árie, které člověk málem zpívá s sebou. Rusalka je vždycky zážitek.
25. 10. Kroměříž - prohlídka arcibiskupského paláce, drahocenné interiéry a neuvěřitelně gigantický dekorovaný sál. Mnohé prostory evokují Amadea, který se zde natáčel. Jeden z arcibiskupů nechal z vděčnosti svým chudým rodičům zařídit místnosti, aby zde bydleli s ním. Neskutečná řezbářská práce. Nádhera - kterou ale oni chudí rodiče odmítli, báli se totiž jen dotknout..Nedivím se. Pak známá květná zahrada, památka UNESCO s vyhlídkovým ochozem. Podzim bohužel bránil vidět veškerou krásu rostlin, i tak zahrada stála za vidění.
Listopad.
4. 11. Slezské divadlo Opava - Modrý z nebe - výborně zahraná konverzační komedie, skvělý oddech.
7. 11. Praha - divadlo Kalich: Sbohem, zůstávám! Excelentní Jana Paulová a stejně tak výtečná Iva Janžurová v absurdní komedii s chytrou zápletkou plnou zvratů. Obě dámy doslova rozřehtaly hlediště. Čistá radost.
25. 11. Brno - muzeum Anthropos, přehlídka archeologických nálezů a poznatků z dob velmi dávných. Pak vánoční trhy Brno. Už to začíná..
Prosinec.
10. 12. rozsvícení vánočního stromu v naší vesnici, vystoupení dětí, ladíme se adventně a vánočně.
14. 12. Olomouc - Mozarteum: koncert Ivy Bittové. Beze slov. Neuvěřitelná živočišnost této dámy a její jedinečný projev nepotřebují komentáře a nedají se komentovat. To se dá jen prožít, prožívat, nedýchat - a pak si s Ivou zazpíva lidovou písničku. Zážitek roku. A poté chvilku vánoční atmosféra místních trhů pod barokním mariánským sloupem.
16. 12. vánoční Wroclaw, zdejší trhy s kouzelnou atmosférou, působivá a přitom decentní vánoční výzdoba, ale hlavně návštěva univerzity a její neobvykle nádherně dekorované barokní auly zvané Leopoldinum. Krása očí i ducha.
19. 12. Olomouc - prohlídka Arcibiskupského paláce, který je tak trochu ukrytý a zvenčí nenápadný, ale uvnitř objevíte nečekanou historickou nádheru sálů včetně toho, kde začala téměř nekonečná vláda Franze Josefa. A pak zase zdejší trhy.
Takový byl kulturně můj druhý půlrok loňského roku.
A přečetla jsem 23 knih.
