Volby jsou za námi. A možná i brzy před námi - to v současnosti neví nikdo, ani náš vševědoucí, v přímé volbě poprvé zvolený. (A možná naposled - to také nikdo neví.)
Výsledky voleb jsou - a ještě dlouho budou - probírány ze všech stran.
Zkusme další stránku.
Tato volby dle mého názoru boří někteřá zavedená klišé.
Tím prvním je, a to by měly zpozornět různé lidskoprávní organizace - že Češi jsou xenofobní, či dokonce rasisté. Evidentně nejsou. Do Parlamentu zvolili nejen příslušníka jiné národnosti - Babiš je přece Slovák, ale i člena jiné rasy - Okamura je minimálně zčásti Japonec.
Dalším chybným tvrzením je, že Češi mají na paměti blaho svých dětí a pozorně tedy sledují například to, kdo je učí. Všimli jste si, kolik komunistických poslanců uvádí jako povolání učitel či pedagog? Dovede si někdo představit, jak nacista dnes u sousedů učí malé Němce?
Třetím zcela mylným tvrzením pak je, že jsou Češi závistiví. Evidentně nejsou. Jak by jinak mohli zvolit do Sněmovny - a to zcela přesvědčivě - jednoho z nejbohatších občanů? Tak jakápak závist? A kdyby naši spoluobčané měli možnost vidět před volbami jeho barbínovskou manželku, bylo by hlasů jistě ještě více - na důkaz toho, že panu Babišovi opravdu není co závidět.
Našly by se jistě i další důkazy toho, že o nás Češich kolují různé předsudky. Ale o těch ať už přemýšlí každý sám.
Nevím, zda existují nějaká fakta či tvrzení o vztahu nás Čechů k demokracii. Jen vím, že nic lepšího než demokracie zatím k řízení společnosti vymyšleno nebylo. A že demokracie spočívá na svobodných volbách a na střídání levice a pravice.
Jen si nejsem jistá, jestli jsme ta pravidla střídání levice a pravice my Češi pochopili správně. A jestli okouzlení svobodnými volbami nevede - a nepovede - k jejich nadužívání.
