Jen pár aktuálních vzkazů - tentokrát určených Čechům a Češkám. Nové paní ministryni školství: Není sice z branže, ale ve vládě máme další ženu, což je fajn, řeknete si. A pak si přečtete, že tato dáma obdivuje pana Milana Štěcha.
Komunistu a odborářského bosse neoplývajícího pražádným vzděláním ani morálním kreditem. Nu hlavně to, paní ministryně, neříkejte před dětmi. Ať si ty chudinky alespoň určitou dobu ponechají iluze o tom, koho obdivovat.
Panu Růžičkovi: Vy doufám ne.
Rodičům těch malých a mladých hokejistů: I dávání úplatku je trestné.
Panu prezidentovi: Opět jste prokázal vytříbený smysl pro humor. U příležitosti předávání profesorských titulů jste pohovořil o morálce. U člověka, který svou kampaň založil na lži a prezidentství na zupáctví a hulvátství, musíme ocenit jeho neochvějnou a trvalou snahu bavit národ.
Mluvčímu pana prezidenta: I vy jste svědectvím prezidentova neocenitelného smyslu pro humor.
Pánům Ištvanovi a Šlachtovi: Není nejvyšší čas postavit se do čela nejméně stovky ozbrojenců a vyrazit na vládu? Pozatýkat pár vysokých politiků - důvod se přece zase najde. Co třeba obvinit premiéra z nadměrně dlouhého nošení rovnátek? Rozhodně tím napáchal nedozírné estetické škody. A ministra financí obvinit například z velezrady pro nedokonalou češtinu? Vždyť už to umíte: vyděsit národ plamenným prohlášením, pozatýkat, pozavírat,svrhnout vládu, pak sice všechny propustit...ale co, však tu budou další politici. Hra se může do nekonečna opakovat.
A panu Vaculíkovi: Budete chybět i těm, kdo Vás neznali...
