Horké téma

Nedá se tomu vyhnout. Je toho všude plno. Diskuse stíhá diskusi, emoce tryskají, vyjadřuje se kdekdo, nikdo snad nezůstává lhostejným. Sepisují se petice. A protipetice.

Jsou nabízena řešení, která nic neřeší. Politici si nevědí rady. Natož veřejnost. Populisté si libují, přišel jejich čas.

A oni zatím přicházejí, přímo se valí. A jsou tady.

Imigranti.

Přinášejí s sebou víc otázek než odpovědí, víc tápání než vědomostí, víc pochyb než zkušeností.

Na jedné straně chceme být humánní a pomoci lidem vyhnaným z domova válkou. Na druhé straně je v tom davu nerozpoznáme. Nastupuje obyčejný lidský strach o zavedené pořádky, které by tito lidé mohli začít rozbíjet. Bojíme se o svou identitu. Obavy z neznámého jsou podporovány obavami z již poznaného - terorismu, nesnášenlivosti určitého druhu náboženství, možnosti přenášení chorob, proti který nejsme imunní...

Snažíme se používat zdravý rozum - ti lidé se bojí války. Hm - tak proč nezůstávají v první bezpečné zemi? Jsou to často ekonomičtí uprchlíci, a člověk má přece právo jít "za lepším" - nu ale s touhou mít se lépe by měla být úzce spojena ochota pilně pracovat. Chtějí tito lidé pracovat, když se ženou především do států, které nabízejí nejvyšší sociální dávky? - Tady má ovšem Evropa hodně másla na hlavě se všemi svými dávkami a sociálními vymoženostmi. Dávno jsme si jaksi již zvykli na fakt, že živíme velký počet obyvatel, kteří pracovat nechtějí a nebudou - a poskytujeme jim dávky na bydlení, na vzdělání, zdarma obědy atd. atd. Je vůbec ještě možné změnit myšlení a chování lidí tak, aby si uvědomili, že cesta k blahobytu by měla být cestou usilovné práce a vzdělávání sebe sama?

Mnozí ti lidé prchají před válkou. Pochopitelné. Na druhé straně se nabízí otázka - a proč nebojují? Jsou to vesměs mladí muži. Proč nebrání svou vlast? - A opět jsme u myšlení moderních Evropanů - máme my vůbec ještě mezi sebou občany, tedy především muže, kteří by v případě potřeby bránili svou vlast? Copak by se asi stalo, kdyby došlo k napadení některé z evropských zemí? Začali bychom utíkat? Všichni včetně potencionálních vojáků? Než si odpovíme, kam bychom asi tak utíkali - můžeme s jistotou konstatovat, že bychom zřejmě neutíkali, nýbrž hlasitě křičeli, ať nás brání NATO. Je to přece jeho povinnost.

Rostou obavy - přiživované mnohými politiky a ještě více populisty - z toho, že nám imigranti vezmou identitu. Nebudou se chtít přizpůsobit, zavedou do Evropy své "pořádky". No tak jim to prostě nedovolme. Dejme těm lidem jasně najevo, že teď už jsou v bezpečí, ale že musejí začít co nejdříve pracovat, jejich děti studovat, všichni se učít jazyku a zvykům země, do které přišli. Také by se jim mělé říct, že Evropa má křesťansko-židovské kořeny, kterých se nevzdá.

Řekl již například někdo těm mnoha a mnoha mužům, kteří se sem valí, že v Evropě budou moci mít jen jednu ženu a navíc, že ženy zde mají stejná práva jako muží?

Otázek je víc než odpovědí. A vyvstávají další a další: Kde je proboha tolik deklarovaná soudržnost Evropské unie? S těmi kvótami to je vtip, nebo si fakt každá země vyzvedne svůj povinný počet uprchlíků a pak je zavře a bude střežit, aby jí neutekli? Co vůbec tohle novodobé stěhování národů způsobilo, když se v oněch oblastech bojuje již několik let?

Můžeme začít soutěžit v počtu otázek, které dnešní situace s uprchlíky vyvolává. A vsadit se, že odpovědi nenalezneme.

Jsme v situaci, která nemá řešení. A už vůbec ne řešení jednoduché.