Denně čtu MfDnes, takže dnes něco k textům, které mne v posledních dnech zaujaly.
Pan Michal Uhl se s razancí revolucionáře a marxisty vyjadřuje ke kritice jeho působení v Ústavu pro studium totalitních režimů, blábolí cosi o tom, že tzv. antikomunismus je nežádoucí, a dožaduje se dodržování Listiny práv a svobod - tedy ochrany menšiny, která má právo na marxistické názory. V Listině se totiž hovoří o právu na názor, byť i odlišný. No určitě. Doufám, že se mu začnou hlásit stoupenci nacismu a Hitlera, aby je vzal pod křídla. Mají totiž také poněkud odlišný menšinový názor. Pan Uhl ho jistě chápe. A určitě se mu nelíbí laciný antinacismus - i tato doba přece měla své kladné stránky. Například i tehdy se rodily děti. Slyšel pan Uhl už někdy výraz chucpe?
Paní redaktorka Jana Blažková v emotivním textu o zemi, která nestojí o své děti, kritizuje fakt, že naprostá většina rodičů, kteří chtějí adoptovat či si osvojit děti, nechce děti romské. Nu - především je třeba říct, že je to jejich právo. Ti lidé si většinou prošli martýriem poznání, že nemohou mít vlastní děti, martýriem pokusů o ně a v beznaději dospěli k rozhodnutí, že přijmou za své dítě cizí. A že chtějí dítě své rasy bych jim nezazlívala. Je to skutečně jen na nich. Ostatně - zdalipak paní redaktorka četla vynikající knihu Terezy Boučkové Rok kohouta? Tato až drásavá zpověď ženy, která adoptovala romské chlapce - a pak si s nimi užila svoje, hovoří za mnohé. Ostatně dodnes se odborníci přou o to, do jaké míry je naše chování formovatelné výchovou a jak velký podíl má genetika. Zajímala by mne ostatně opačná informace - adoptují romští rodiče ochotně bílé děti? A adoptují vůbec nějaké?
Nu a do třetice - vyšel rozhovor s Radkem Johnem a člověka okamžitě napadá, že by mu položil otázku: a jinak jste zdráv? Tento kdysi snad docela dobrý novinář i spisovatel zná pouze jediné zvíře - dinosaury, ačkoli sám připomíná tak akorát Brouka Pytlíka (ostatně věrným přítelem tohoto brouka byl Ferda Mravenec, kterému se tolik podobá Vít Bárta, guru pana Johna). Nu - člověku je až líto takového úpadku osobnosti.
Možná je opravdu lepší kochat se jarem.
