Začalo to nezřízeným bojem proti korupci. V podstatě všichni politici byli označení jako zkorumpovaná banda tlachalů a v podstatě povalečů, kteří nic nedělají a jen prázdně kecají v parlamentu a snaží se obohatit.
Ne že by někteří takoví nebyli. Ale problém je v té paušalizaci. A zesměšňování a dehonestaci všeho, co k politice patří.
Parlament? Tam se jenom planě tlachá. Tohle směle tvrdí už žáci na základní škole. A vědí to v podstatě všichni. No ale to je stejné, jako by vám vadilo, že se v kadeřnictví stříhá nebo v obchodě prodává. Parlament je tu od toho, aby se v něm mluvilo.
Být politikem je něco zahanbujícího - takže chci-li vstoupit do politiky, nesmím chtít být politikem. Přinejmenším musím tvrdit, že budu makat nebo že povedu stát jako firmu nebo že... prostě cokoli, jen ne být politikem. Jen pak vás bude lid volit. Politiky lid nechce. Je to stejně absurdní jako požadovat v nemocnici - jen ať mne neoperuje lékař! Kdokoli, jen ne lékař. Jen ať ve škole neučí učitel! Kdokoli, ale učitel ne. A asi i jen ať divadlo nehraje herec! Lid si to žádá - politiky nechce a nevolí.
Je to v podstatě téměř celosvětový trend. Vstupuji sice do politiky - ale já nebudu politikem! A dokonce i někteří jedinci, kteří již v politice nějaký ten pátek působí, se tvrdě brání označení politik.
A lid volí osobnosti politikou nedotčené - herce, komiky, kohokoli jen proboha ne politiky. Nic proti tomu, i herec může být dobrým a úspěšným politikem, proč ne.
Ale proboha - vstupem do politiky se prostě politikem stane. Pokud se mu to nelíbí, ať nekandiduje.
Politik ani politika není sprosté slovo. Oboje patří k životu ve společnosti a ovlivňuje život nás všech. Politiky dnes zavrhujeme a politiku přetavujeme v nejrůznější všeobjímající hnutí, protože přece pravice a levice, staletími prověřené procesy a postupy - to nepotřebujeme.
Nebylo by na čase vrátit se k normálu?
