Takový byl titulek dnešního tisku - konkrétně Bezdomovci dostanou městské byty. Po přečtení článku vyšlo najevo, že se jedná spíše o nepřizpůsobivé občany. A začne se s tím v Brně.
Není to tedy tak, že by úředníci začali obcházet nádraží, mosty, parky a bunkry, aby bezdomovcům trávícím zde své dny i noci začali nutit byty.
Podle iniciativy ministryně Marksové (to jméno je tak trefné, až to zavání schválností) budou občanům, kteří nemají na vlastní bydlení, přiděleny bez jakýchkoli podmínek městské byty - a nájem bude za ně platit stát.
Pokud článek dočtete a nerozpláčete se, nebo nerozchechtáte a pokud vám to stále ještě myslí, dojdete nutně k základním dvěma otázkám.
Za prvé - co například absolventi škol a nově zaměstnaní mladí lidé, kteří hledají byty - a přemýšlejí, jaký si mohou ze svých čertstvých platů dovolit, v jakém počtu mají byt pronajmout, aby se podělili o nájemné - co ti? Ty by ani nenapadlo, že by mohli zajít na městský úřad, například v onom Brně, tam požádat o byt - a nájemné by za ně platit stát. Kdepak - smůla - pracujete, tak se o sebe postarejte. Stát se zásadně prostřednictvím sociálního ministerstva stará o ty, kteří nedělají nic.
Za druhé - jak může něco tak zcestného vůbec někoho napadnout? Že jako člověk má právo bydlet? A to jako zadarmo? Takže stále více a více podporujeme vrstvu obyvatel, kteří nepracují - ale přesto dostávají peníze ve formě dávek. Mají přece svá práva. No tak teď by se měla paní ministryně zamyslet nad lidským právem se oblékat - a to slušně, samozřejmě - a zpřístupnit občanům na dávkách také obchody s oděvy, ať se obléknou. Stravují se zadarmo z dávek, ale mají jistě i jiné potřeby. Jako další krok navrhuji zdarma vstup do kin a divadel - právo na kulturu, ta přece zušlechťuje mysl. Pak v rychlem sledu - ať si proboha nestěžují na prodlení - právo volného vstupu na sportovní utkání, sport přece zušlechťuje tělo. A vůbec - nařídit, ať lidé sociálně potřební, kteří prostě na to nemají - ať mají všechny vstupy na cokoli zdarma. Platit by měli jen ti, kteří pracují. To se přece dá kontrolovat. Dále mají občanéo právo se slušně přepravovat - to znamená maličkost: jízdenky na veřejné dopravní prostředky zdarma. A protože by se mohli cítit v nevýhodě oproti majitelům aut, zavést plošnou povinnost pro majitele aut vozit tyto lidi kamkoli zdarma. Nu a začít uvažovat o tom, kam s těmito lidmi na dovolenou - týden zdarma na horách v zimě a týden zdarma v létě u moře by snad stačil. Sociální úřady by poskytovaly poukazy na dovolenou spolu s dávkami. Samozřejmě by to s sebou neslo menší problém na těch horách, že by totiž dotyční neměli své lyže či jiné vybavení - ale to by jistě paní Marksová lehce vyřešila veřejnými státními půjčovnami. Zdarma, samozřejmě.
Další potřeby a právo na jejich uspokojení by se pak již řešily individuálně. Prostě by sociálně potřebný člověk v čestném prohlášení uvedl, že například citově lpí na určitém kasinu - a dostal by zdarma jistý počet žetonů. Další by četně prohlásil, že potřebuje ke svému životu skotskou whisky - a měl by nárok na pár lahví ročně, a pokud by si chodil pro dávky opravdu pravidelně a ani jednou by nevynechal - dostal by jako bonus zájezd do skotské palírny. Dáma by prohlásila, že nemůže být bez kávy a dortíků - a bylo by jí pravidelně dodáváno zboží z místní cukrárny až domů.
Pochopitelně by všichni výše uvedení museli hned na počátku všech těchto bonusů podepsat předem připravené prohlášení o tom, že mají nepřekonatelný odpor k práci.
Je třeba si prostě jasně uvědomit, že každý člověk má své nároky a právo na jejich uspokojení. Povinnosti samozřejmě člověk žádné nemá, to by bylo nehumánní byť jen tvrdit.
Absurdita?
Nikoli - realita, k níž stále více směřujeme.
