Život ve světě bez ropy (4)

Začíná globální válka o suroviny a energie?

pospolitost.wordpress.com

Autor: magazín WM, celý článek najdete kliknutím na tento odkaz.

Pokračování z předchozího dílu...

Pokud k poznání, že už jsme v ropném krachu potřebujete ještě více důkazů, stačí pozorně sledovat aktuální zpravodajství. Přibývá článků, v nichž se uvádí, že nově objevených ropných rezerv stále přibývá. Takové články nejspíš citují nějakou U.S. vládní agenturu, takovou jako Geologický výzkum Spojených států (USGS) nebo Energy Information Agency (EIA). Ačkoli zprávy USGS a EIA o poslední produkci jsou velmi spolehlivé, jsou předpovědi pro budoucnost převážně propaganda. To nakonec připouštějí sami. Po poslední revizi plánování ropných zásob EIA například uvedla: Přizpůsobení předběžných odhadů spočívá na netechnických úvahách, počítajících s růstem tuzemských dodávek na úrovni nezbytné k souběhu s hladinou plánované poptávky. Jinými slovy: „vyprorokují“ kolik si myslí, že budeme potřebovat, a pak nám řeknou: „Odhadujeme, že máme dost, takže se není čeho obávat!“

Problémy s ropou jsme měli už v sedmdesátých letech. Bylo to tvrdé, ale ustáli jsme to. V čem je tady rozdíl? V roce 1973 OPEC zastavil prodej ropy do Spojených států na protest proti americké podpoře Izraele v „yom kippur“ či „ramadánové“ válce. To se překrylo s vyvrcholením domácí ropné produkce USA. Bez dodávek levné energie se US ekonomika ocitla v hluboké recesi. V sedmdesátých letech zde ovšem byli ještě jiní, „kolísající“ producenti ropy, jako třeba Venezuela, kteří pomohli poněkud vyplnit zející mezeru. Jakmile ovšem dojde k celosvětovým vyvrcholení v těžbě ropy (pokud se tak již nestalo), nebude tady nic, co by takový propad mohlo vyplnit.

Ropný šok ze sedmdesátých let byl jako jemný záchvěv před skutečným zemětřesením. Nastávající krizi vyvolá vyčerpání zdrojů, ne politika - ačkoli politikové do ní samozřejmě vstoupí. Nebude to jen dočasný výpadek, ale počátek nového trvalého stavu. Varovné signály visí už dlouho ve vzduchu. Vždy byly jasně zřetelné, ale svět před nimi zavíral oči a nedokázat přečíst tato poselství. Porovnávat přechodný nedostatek ropy v sedmdesátých letech s nastávajícím ropným krachem v období 2005-2050 je jako přirovnávat nehodu končící škrábancem na nárazníku k důsledkům čelní srážky vozidel.

Nepřišel s přesně stejnou prognózou už v sedmdesátých letech Římský klub? Ukázalo se, že Římský klub měl bohužel pravdu. Kdo to říká? Nikdo jiný než Matthew Simmons, který v 2000 řekl „Ohlédneme-li se zpět je jasné, že předpověď Římského klubu byla správná. Jednoduše jsme promarnili 30 důležitých let, protože jsme této práci nevěnovali náležitou pozornost.“ Opět jednou se hovoří o „konci světa“. Naposledy se o něm hovořilo v souvislosti s „Y2K“ a ukázalo se, že to bylo jen mnoho povyku pro nic. Je to teď něco jiného?

Rozdíl je v tom, že toto je realita. Není to výstřel do vzduchu. Není to paranoidní hysterie. To je náš skutečný osud. Přirovnávat vyvrcholení ropné těžby k „Y2K“ je naivní. V protikladu k tomu se v záležitosti Y2K jednalo o „kdyby“, ne o „kdy“. Víme, že k vyvrcholení ropné produkce dojít musí. Jedinou otázkou je, v kterém bodě mezi 2004-2010 se tak stane, pokud už se nestalo. Y2K byl „proklamován“ už od počátku či od poloviny devadesátých let, tedy plných 5 až 10 let předtím, než mělo dojít k problémům. K vyvrcholení těžby dojde za 1-5 let a neudělali jsme nic, abychom se mohli vypořádat s důsledky. Nezbytné přípravy vyžadují kompletní úpravu každého aspektu naší civilizace. To je mnohem složitější, než fixace chyby v počítači.

Kromě toho - ropa je pro naši existenci podstatnější, než cokoli jiného. I kdyby se prognózy okolo Y2K vyplnily, byla by naše civilizace v jistých ohledech vržena zpět do roku 1965. Časem bychom obnovili normální stav. Ropný krach srazí naši civilizaci zpět do roku 1765. A nebudeme schopni to napravit, protože už není k objevení žádná hospodárně dostupná ropa, která by takovou obnovu umožnila.

Dodatek autora blogu k článku:

Zjistil jsem, že lidé vlastně nejsou savci. Pravý savec totiž žije v rovnováze s okolním prostředím, s přírodou, se zdroji. Nikdy by se nepřemnožil, protože podvědomě ví, že by ho to ve finále zahubilo. Lidstvo oproti tomu však má tendenci držet zdroje pod krkem a nekontrolovatelně se rozmnožovat, dokud nejsou zdroje úplně prázdné. Existuje jediná možnost, jak mohou lidé s tímto přístupem přežít - přesunout se jinam a hledat tyto zdroje jinde. Na Zemi existuje ještě jeden organismus, který se chová naprosto stejně. Jsou to viry. Lidstvo je nemoc pro naši planetu. Jsme vlastně ta nejhorší rakovina. Otázkou zůstává, jaký je tedy lék na tuto nemoc?

==============================

Budu vždy nechávat povolenou diskuzi pro slušné vyjádření rozumných názorů, protože věřím, že je to tak správné. Zároveň ale chci říct, že na komentáře reagovat nikdy nebudu.