V komentářích minulého článku "Všichni bohatí lidé jsou chamtiví?" se překvapivě našla ne jedna, ale hned dvě zajímavé otázky, které bych chtěl dál rozvést.
ad 1) komentář:
"Samozřejmě, že chamtivci jsou ve všech sociálních třídách, o tom nikdo nepochybuje, ale mnohem vážnější otázka zní, zda je chamtivost bezpodmínečnou vlastností pro zbohatnutí. Doufal jsem, že se k tomu autor vyjádří, ale nedočkal jsem se. Moje chyba, nemám se pouštět do čtení kdejakého bezobsažného nesmyslu."
Tohle je vážná otázka, která určitě zasluhuje alespoň pokus o odpověď. Podle mého bezpodmínečnou vlastností pro zbohatnutí je tzv. hrabivost, nikoliv chamtivost. Chamtivost představuje pouze jakousi amorální zkratku, kterou nalezne většina lidí na své cestě ke zbohatnutí, ale bohužel nevede k ničemu dobrému. Většina lidí se po ní vydá zřejmě proto, že je mnohem rychlejší a především méně náročná. A z vlastní zkušenosti vím, že bohatnutí není cíl ale proces, a nikdo nechce bohatnout dlouho. Všichni chtějí být bohatí hned teď. Takže abych podal jasnou odpověď jednou větou, tak jsem toho názoru, že chamtivost není bezpodmíněčnou vlastností pro zbohatnutí. A třeba mě kvůli tomu v komentářích rozcupejte :-)
ad 2) pokus o definici hrabivosti:
A teď abych pořádně vysvětlil, co si představuji pod pojmem "hrabivost". Především si to prosím nevysvětlujte v negativním slova smyslu. Podle mého je to primárně neutrální genová vlastnost, která nám přikazuje shromažďovat zdroje všeho druhu a ovládá nás od samého počátku - jeskynní lidé (stejně jako ostatní živočišné druhy) se snažili zajistit si nejvíce potravy, nejlepší ochranu tlupy, nejlepší partnerku, která by rodila ty nejlepší potomky a tak dále. Na tom přece nic špatného není. Spíše je to otázka přežití. V našem věku ale považujeme za nemorální a hlavně nezákonné, když si v rámci "přežití" snažíme zajistit si co nejvíce potravy, peněz, partnerek a všechno to děláme za pomoci násilí.
Možná proto si naše civilizace našla zajímavý způsob, jak si zajistit všechno toto, aniž by se proti tomu mohla většina ohradit. Je to demokratický společenský systém, který dává pokud možno stejné šance všem, bez ohledu vše ostatní. Záleží tedy čistě jen na nich, kolik potravy, peněz a partnerek budou mít, a nebudou potom mít možnost proti tomu systému protestovat. V ideálním (a bohužel nereálném) případě to bude naprosto spravedlivé. A všichni víme kam sociální spravedlnost vede...
Nicméně tato snaha skončila tak, že někteří lidé si uvědomili potenciál hrabivosti a začali "hrabat" více než ostatní. Tím je myšleno právě to shromažďování důležitých zdrojů - nejdříve vodu, potravu a prostředky k obraně, později obydlí a komodity, nakonec sílu peněz a informací. Ve finále tak celá pohádka končí tak, že někteří lidé mají nahrabáno více než jiní.
Na začátku jsem psal, že si myslím, že je to primárně neutrální vlastnost. Chci tím říct, že je na každém z nás, jak svoji hrabivost použijeme. Moji ideální představu o plně pozitivní hrabivosti naplňuje Warren Buffett z mého předešlého článku - člověk naprosto poctivý. Pokud začnete svoji hrabivost využívat nesprávným způsobem, změní se hrabivost v chamtivost.
Takže abych to nějak zakončil, tentokrát bez nezodpovězených otázek, hrabivost je hnací motor kapitalismu. Každý se snaží nahrabat si co nejvíce a to vytváří poptávku. Další lidé se snaží nahrabat tím, že tuto poptávku uspokojují svoji nabídkou. Problém (a námět dalšího článku :o) představuje situace, kdy někteří mají nahrabáno tolik, že mohou ovlivňovat životy těch ostatních a často to také dělají... Nikdy totiž nepochopím, proč lidé, kteří vydělali stovky milionů korun (nebo dolarů), stále okrádají své zaměstnance, věřitele, akcionáře, v případě politiků občany této skvělé země.
===============================
Budu vždy nechávat povolenou diskuzi pro slušné vyjádření rozumných názorů, protože věřím, že je to tak správné. Zároveň ale chci říct, že na komentáře reagovat nikdy nebudu.
