hmm...

"Problém (a námět dalšího článku :o) představuje situace, kdy někteří mají nahrabáno tolik, že mohou ovlivňovat životy těch ostatních a často to také dělají"

Mnohem větším nebezpečím pro společnost jsou politici a obecně kdokoli, kdo má legislativní pravomoce a může prostým hlasováním poslat celý sektor ekonomiky do krachu a nenese za to žádnou zodpovědnost. A ti nejsou politiky z chamtivosti (i když i to možná), ale proto, že byli demokraticky zvoleni. Oproti tomu mi je ukradený někdo, kdo má miliardy, pokud neomezuje moje svobody.

řekněme si to ještě jinak

Hrabivost, ve správně fungující ekonomii a právním státě by neměla existovat. Ceny i platy jsou určovány nabídkou a poptávkou, takže ten, kdo by se pokusil být hrabivý /tj. nadsadil ceny, nebo dal pracovníkům nízké platy), by dlouho nevydržel - zákaznící i zaměstnanci by odešli za lepším, v těžších případech by se mohli dovolat svých práv. Ale, ve státě, kde v ekonomice vládnou postkomunistické monopoly typu ČEZ a O2, kde se státní zakázky rozhodují a předražují díky úplatkům, se vždycky místo pro hrabivost najde...

Re: řekněme si to ještě jinak

To je naprostý nesmysl. Pokud jsem to dobře pochopil tak pod pojmem hrabivost se tady má rozumět normální vydělávání peněz a s tím spojené hromadění majetku. Nevím o jaké správné "ekonomii" - asi jste měl na mysli spíše slovo ekonomika, to píšete, ale pokud bude demokratická, tak taková hrabivost tam bude vždy. Vychází to ze zcela evidentní skutečnosti, že po této Zemi rozhodně nechodí lidé stejně inteligentní, stejně pracovití, stejně vyčůrání a rozhodně ne všichni začínají na stejně startovní čáře a za stejných podmínek.

hrabivost ke zbohatnutí nestačí

Základním motivem každého (naprosto každého) je získat co největší užitek s vynaložením co nejmenší námahy. Tomu se říká efektivita. Efektivně se snaží chovat nejen lidé, ale všichny živé organismy.

Nadprůměrná úspěšnost vždy vyplývá z výsledků dosažených na základě rizika. Čím větší riziko tím více lze zbohatnout. Samozřejmě také platí, že čím větší riziko, tím více lze zchudnout a dostat se do vážných problémů. Většina těch kteří riskují je neúspěšných. Bez podstoupení rizika (tedy ODVAHY) nedokáže nikdo vybočit z průměru, tedy zbohatnout nebo zvítězit v čemkoliv. Ti co neriskují nemohou mnoho ztratit, ale nemohou ani nic moc získat. To platí zcela obecně, i při navazování vztahů.

otázka by měla znít: kolik je dost?

Re: otázka by měla znít: kolik je dost?

Věřte tomu, že nikdy mít dost nebudete.

Nejslepší srovnání je to, když si při vsazeném tiketu sportky řeknete rádobyskromně: mně budou stačit dva miliony.

Ty peníze použijete na vážně užitečné věci a investice, ale postupně se ta hranice skromnosti a výdajů začne měnit. A peníze nebudou, protože jsou již utraceny.

Vždy záleží na výši pravidelného toku peněz, ze kterého také stoupá životní úroveň, takže

NIKDY NENÍ DOST

Proč nenapíše Talmanová ZASE blog?Vracení diplomů Řápková La

Langmajer Benda Langer kauzy teď frčí, měla by je podpořit ! MAREK Benda náhubkový právník - DIPLOM = CTRL C - CTRL V Klára Mauerová -STUDENTKA speciální pedagogiky VŠ MU Brno doporučuje : dělat pokusy na podmanění našich dětí aby přijali zotročení jako normální a byli neteční a brali jako standard...S pozdravem náhubkový Benda, turbopolicie, turboprávníci...děkujeme naší turbopolicii že nezajistila důkazy a nechala je odnosit tetou Nenci-jak řekl "právník v

MAREK Benda náhubkový právník - DIPLOM = CTRL C - CTRL V Klára Mauerová -STUDENTKA speciální pedagogiky VŠ MU Brno doporučuje : dělat pokusy na podmanění našich dětí aby přijali zotročení jako normální a byli neteční a brali jako standard...S pozdravem náhubkový Benda, turbopolicie, turboprávníci...děkujeme naší turbopolicii že nezajistila důkazy a nechala je odnosit tetou Nenci-jak řekl "právník v