Čím dál tím častěji se setkávám s případy rozpadajících se vztahů. Nároky na muže raketově rostou. Už nestačí, že vydělávají peníze, mají se starat o domácnost, být pozornými partnery, věnovat čas dětem a při tom všem vypadat alespoň trochu sexy!
Případ první
Žena po mateřské nastoupila na zkrácený úvazek, aby stihla ráno odvést děti do školy a školky a odpoledne je zase vyzvednout. Muž si přibral práci navíc, aby se rodina měla po finanční stránce dobře.
Žena se po 6 hodinách v práci věnovala dětem, muž byl rád, když jednou za týden stihl děti odvést na plavání, a tak se dětem věnoval alespoň o víkendu. Jednou za čtrnáct dní mohla ona zajít na volejbal, jednou za čtrnáct dní pro změnu on.
A zjevně to bylo špatně - ona si našla "strejdu" a začala děti učit lhát a zapírat, aby se muž nic nedozvěděl... a pak přišla s nápadem, že se odstěhuje - a nový byt by jí měl pořídit její muž (strejda je ženatý a rozvádět se nechce).
Případ druhý
Manželé se rozhodli mít po dvou letech manželství dítě. Žena přestala brát antikoncepci a ejhle - najednou jí ten její muž nepřipadal tak přitažlivý... i našla si někoho jiného.
Ne, že by přišla za manželem a otevřeně řekla, promiň, stalo se, rozejděme se... ne, vytiskla z netu chytrý článek o tom, jak moc ovlivní hormony v těle výběr partnera (víš, já za to nemůžu, to ty pilulky) a muži oznámila, že teď bude půl roku žít s tím druhým a pak se kdyžtak vrátí (celkem by mne zajímalo, jak tu zkušební dobu vnímá ten druhý chlápek)...
Případ třetí, čtvrtý, dvacátý...
Štěstí v nedohlednu
Znám i několik případů již rozvedených žen. Každá pro rozvod měla jiný důvod, ale jedno mají společné - půl roku až rok po rozvodu cítí úlevu, spadl z nich balvan a ony mohou po letech dýchat. Vyzařuje z nich cosi - možná důvěra v sebe sama (stojím na vlastních nohách), možná víra v lepší budoucnost... ale pak jako když utne. Jiskra pohasne a v očích zůstává jen smutek.
Jedna žije sama, další má hned trojici opylovávačů a třetí se zakoukala do někoho, koho nemůže mít... Všechny jsou navíc najednou ochotny dělat svým potenciálním protějškům věci, které by svým někdejším manželům nikdy nedělaly - od teplých večeří až po prazvláštní sexuální praktiky.
Jakoby o obyčejný rovnocenný partnerský vztah ze strany žen nebyl zájem - buď budu vládnout nebo chci být ovládána.
Jak je možné, že před sto lety spolu dokázaly žít tři generace v jedné chalupě a dnes se nesnesou ani dva dospělí lidé?
