Nesmějme se Landovi, plačme nad vládou

Zpěvák Daniel Landa určitě není člověk, kterého vnímám jako autoritu, která by měla určovat jednotlivé body opatření v boji s virousem. Jím dnes prezentované "desatero" ale má mnoho racionálních bodů. 

Kromě posledních dvou s ním mohu více či méně souhlasit.  

V čem má však pan Landa pravdu stoprocentní jsou tato jeho slova: „Stát se proměňuje v nepřítele lidí. Vláda je odtržena od reality, zdejší lidé jsou na restrikce velice citliví. Politici navíc na opatření kašlou, čímž dávají najevo, co si o nich myslí."

 Velká nedůvěra společnosti ve vládní kroky je dána na jedné straně tíživou finanční situací, kterou postup vlády přinesl. Na straně druhé pak psychickým vyčerpáním lidí, kterým restrikce nepřinesly žádný pocit bezpečí, tak draze vykoupeného. Právě naopak. 

Jsem pevně přesvědčený, že vláda neměla postupovat formou: VŠECHNO ZÁKÁZAT - a z toho určit povolené výjimky. Správný postup byl VŠECHNO NECHAT OTEVŘENÉ - a z toho určit zakázané výjimky. Adresně, s řádným logickým zdůvodněním a vysvětlením občanům. Proč se tak nestalo je dáno složením vlády. ANO, ČSSD + KSČM za zády. Tedy strany, které mají už v genech pocit, že občan je nesvéprávný ťulpas

, kterému je potřeba život nalinkovat. Určit mu v maximální možné míře, co smí a co ne. Pomáhat mu za každou cenu, chránit ho za každou cenu, řídit jeho konání za každou cenu.

 Zcela tak byla pominuta možnost s občany spolupracovat. Samozřejmě, že jsme různí a s někým by spolupráce možná nebyla. Ale v zásadě vláda, vedení země, zcela promrhala šanci na to, být s obyvatelstvem na jedné lodi. Vsadila na rozdělí lampasák x vojín. A proto ztratila u většiny občanů důvěru a přivedla nás do stavu, před kterým nás chtěla "na rozkaz" uchránit. 

Vysmát se zpěvákovi za to, že se plete do řešení Covidu je snadné. Neměli bychom ale spíše zaplakat nad řešením vlady?