Mluví EU za Evropu?

Jedinou jinou organizací na světě, kde mají nevolení byrokraté takovou moc a zdá se, že mluví za obyvatelstvo a ekonomiku takové velikosti, je Komunistická strana Číny.

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová přijela 1. listopadu do Spojeného království, aby se zúčastnila summitu Rishiho Sunaka o bezpečnosti umělé inteligence. Stála po boku světových lídrů ze zemí včetně Velké Británie, USA a Číny a připojila se k nim při podpisu Bletchleyské deklarace, která vyzývá ke globální spolupráci v oblasti řízení vývoje umělé inteligence. Má však von der Leyenová právo podepsat ve své funkci jakýkoli dokument? Čím jménem podepisuje?

Von der Leyenová nemá žádný demokratický mandát. Není volena. Do své současné funkce byla navržena na uzavřených jednáních byrokratů. Nezastupuje žádné obyvatelstvo. Ve skutečnosti není ani zvolenou poslankyní Evropského parlamentu. Všechny členské státy EU mají své vlastní volené domácí vlády, které zastupují jejich zájmy na světové scéně.

Von der Leyenová nekonzultuje členské státy ani jejich voliče před přijetím politických postojů nebo podepsáním prohlášení jménem EU, jako je Bletchleyská deklarace. V tomto případě byl dokument, který podepsala, poměrně neškodným příslibem spolupráce s ostatními zeměmi na rozumném rozvoji umělé inteligence.

Není to však zdaleka poprvé, co se Evropská komise chová, jako by mluvila za Evropu, aniž by se předtím ujistila, že spravedlivě zastupuje vůli evropských obyvatel.

Stejně jako na summitu o bezpečnosti AI von der Leyenová často vystupuje na mezinárodních setkáních vedle zvolených šéfů vlád, někdy v doprovodu předsedy Evropské rady Charlese Michela (rovněž nezvoleného), který se tváří, že zastupuje Evropu. Od akcí OSN, jako jsou konference COP o klimatu, až po summity G7 nebo Světové zdravotnické organizace (WHO), jsou bruselští byrokraté často zváni k účasti na mezinárodních setkáních, kde se určuje globální politický směr.

Letos bude WHO hostit další takový summit. Na COP10, konferenci o kontrole tabáku, budou delegáti z celého světa diskutovat o tom, jak nejlépe zdanit a regulovat cigarety, vapes a další nikotinové výrobky. Z uniklých dokumentů vyplývá, že EU zaujme tvrdý přístup a bude prosazovat přísnější omezení výrobků, jako jsou elektronické cigarety a nikotinové sáčky, přestože se ukázalo, že jsou mnohem méně rizikové než cigarety a představují neocenitelný nástroj, který pomáhá kuřákům přestat kouřit.

Více než vědecké a politické aspekty je znepokojuje precedens, který vytváří. O regulaci nikotinových výrobků by měly rozhodovat vlády jednotlivých států. Jakým právem je EU nahrazuje? Můžeme si být vždy jisti, že Brusel má na mysli nejlepší zájmy Evropanů?

EU se například nedávno pochlubila vytvořením "prvního komplexního zákona o umělé inteligenci na světě" a spojila síly s Lina Khan, aktivistickou byrokratkou bojující proti technologiím v USA, která v současnosti žaluje Amazon, aby se postavila "velkým technologiím".

Může Ursula von der Leyenová upřímně říci, že dělat takové věci je jen nedílnou součástí realizace "evropského projektu" a sbližování národů EU, což je pravděpodobně důvodem její funkce? Nebo si místo toho hraje na světovou vůdkyni a těší se z toho,že jí Washington věnuje pozornost a nutí Apple, aby změnil design svých nabíječek?

Když se Evropa dívala, Brusel si v tichosti udělil mimořádnou a bezprecedentní politickou moc. Díky tomu, že se Ursula von der Leyenová rozhodla mluvit jménem 27 členských států EU na klíčových mezinárodních summitech, mají její slova nyní váhu téměř půl miliardy lidí a kolektivní ekonomiky v hodnotě 16 bilionů dolarů, a to vše bez potíží s demokratickým souhlasem. Jedinou další organizací na světě, kde mají nevolení byrokraté takovou moc a zdá se, že mluví jménem obyvatelstva a ekonomiky takové velikosti, je Komunistická strana Číny.

Nedemokratické řízení se stalo nedílnou součástí způsobu, jakým Brusel podniká. Základy evropského projektu - učinit národy EU svobodnějšími a prosperujícími - jsou stejně hodnotné jako kdykoli předtím. Bohužel se zdá, že Brusel na své poslání zapomněl a místo toho se opil mocí. To může vést k rozdělení a vyhnat evropské země z EU.

Ursula von der Leyenová a tisíce dalších vysoce postavených eurokratů by měli odložit své osobní politické ambice a vrátit se k tomu, co je pro kontinent nejlepší. Pokud to neudělají, prodělají na tom obyvatelé Evropy.