Evropa se dostává do obrovského střetu mezi demokraticky zvolenými národními vládami a superstátem toužícím po moci. Nebude to nic pěkného.
Brusel opět napíná své regulační svaly. Při svém posledním zásahu na technologickém trhu EU dramaticky zablokovala převzetí společnosti iRobot, která stojí za automatickým vysavačem Roomba, společností Amazon. Bruselští byrokraté možná rádi sklízejí chválu od antimonopolních nadšenců za oceánem za to, že se "pustili do velkých technologií", ale musí se bránit opojení mocí.
Zdá se, že naléhání EU na centralizaci stále většího počtu zákonodárných pravomocí v jejich rukou se jí může vymstít. Tím, že je Brusel na každém kroku přehlasovává a provádí stále bezohlednější zásahy do trhu, riskuje, že frustrace členských států dosáhne bodu zlomu. Volby do Evropského parlamentu v červnu budou jen začátkem.
Když Evropská komise odhalila, že hodlá zablokovat plán společnosti Amazon na koupi iRobotu, Amazon dohodu vypověděl. V důsledku toho společnost iRobot oznámila, že omezuje své plány na investice do výzkumu a vývoje, ruší inovace nových produktových řad včetně sekaček na trávu a vzduchových filtrů a propouští téměř třetinu svých zaměstnanců. Amazon i iRobot jsou obě americké společnosti, ale regulační orgány EU se staly na světové scéně tak mocnými, že jejich zásah stačil k tomu, aby tuto dohodu v hodnotě 1,4 miliardy dolarů zhatily.
Ani ten nejvelkorysejší výklad nedodává odůvodnění tohoto rozhodnutí Evropské komise na důvěryhodnosti. K zablokování fúze nebyl žádný pádný důvod. EU tvrdí, že se obávala, že by Amazon mohl, pokud by chtěl, monopolizovat trh s robotickými vysavači tím, že by z Amazon.com vyřadil ostatní prodejce a prodával pouze výrobky iRobot.
Je to přitažený za vlasy hypotetický argument, který se neslučuje s žádným rozumným výkladem práva hospodářské soutěže. iRobot se potýkal s finančními problémy. Peněžní injekce od společnosti Amazon by ji pravděpodobně posílila proti jejím konkurentům, čímž by se trh stal více konkurenčním, nikoli méně. Ale protože dohoda padla, zdá se, že přežití iRobotu je nejisté.
Důsledky podobných nešťastných zásahů sahají daleko za hranice trhu s robotickými vysavači. Brusel vysílá do světa netopýří signál, že Evropa je pro obchod uzavřena. Blokování legitimních fúzí na základě falešných důvodů je skvělým způsobem, jak povzbudit investory a inovátory, aby se usadili jinde.
Zakladatelé technologických firem chtějí vědět, že jednoho dne budou moci prodat svou firmu bohatému kupci. EU tuto cestu podkopává. Jak říká sdružení App Association, "toto možné omezení se stává překážkou odchodu a pro [podnikatele] se překážka akvizice rovná překážce vstupu". Když Evropa odmítá investice a inovace přede dveřmi, lze se divit, že USA tak komplexně dominují technologickému průmyslu nebo že americký hospodářský růst nechává EU v prachu?
Verdikt nad Amazon-iRobot je jen posledním z náporu nových technologických regulací, které přicházejí z Bruselu. Společnosti, které chtějí v Evropě podnikat, se nyní musí potýkat také s takzvaným právem na opravu, novými zákony o širokopásmovém připojení a novými patentovými pravidly, nemluvě o mamutím zákonu o umělé inteligenci, kterým se EU chlubí jako první na světě. Brusel tvrdí, že chce pozvednout novou generaci evropských startupů, ale jeho činy vypovídají o něčem jiném.
Regulační lavina se nezastaví ani u technologií. Od životního prostředí přes imigraci a daně až po zdravotnictví - EU rozšiřuje své kompetence hned na několika frontách. Předstírání, že je obchodním blokem, se dávno rozplynulo. EU je nyní superstátem, který bezostyšně přebírá z rukou národních vlád moc nad tvorbou politik. Každý z 27 členských států EU má své vlastní instituce, které jsou dokonale schopny určovat politiku v těchto oblastech, ale Brusel o tom nechce vědět.
Regulační expanzionismus EU nezná mezí. Neexistuje žádná posvátná oblast politiky, kde by Brusel ustoupil a respektoval svrchované právo vlád členských států rozhodovat jménem svých voličů. Místo toho Brusel prostřednictvím rozsáhlého diktátu odsouvá evropské vlády stranou ve prospěch své vlastní byrokracie. Zanedlouho bude regulační prostředí EU vypadat podobně jako v USA, kde jsou zákonodárné sbory jednotlivých států bezmocné proti všemocné moci federální vlády - jenže Evropa nebude mít americký hospodářský růst ani nic tak neuspořádaného jako demokratické prezidentské volby.
Evropský superstát selhává na všech frontách. Jeho centralizace moci se vymkla kontrole a jeho politické rozhodování se vzdalo veškerého předstírání, že se řídí důkazy, a místo toho se přiklonilo k signalizování ctností, které ohrožuje hospodářský růst Evropy a práva Evropanů, jako v případě Amazon-iRobot. Hněv členských států je hmatatelný: před červnovými parlamentními volbami mají silné volební výsledky skupiny Identita a demokracie a německá AfD, jedna z největších evropských populistických stran, poprvé požaduje referendum o členství Německa v EU.
Brusel cítí, že se směr přílivu mění. Místo toho, aby změnil kurz, zdvojnásobuje své úsilí. Evropa se dostává do obrovského střetu mezi demokraticky zvolenými národními vládami a superstátem toužícím po moci. Nebude to nic pěkného.
