Suzuki GSX-R 750

Nikdy jsem nechápala motorkáře. Nikdy jsem se nechtěla svézt na motorce. Nikdy jsem motorku nechtěla. Motorky jsem nesnášela a nesnášel je i můj pes.

Pak jsem potkala někoho, kdo motorku měl a byla téměř celý jeho svět.

Byla to Suzuki GSX-R 750. Tato motorka rozhodně není určena pro dva jezdce. Spolujezdec se prakticky nemá čeho držet. A není určena pro ženy. Ale je to famózní stroj.

Sedla jsem na ni v kraťáskách, tílku a teniskách a můj mě jel svézt. Poslední číslo, které jsem viděla na tachometru, bylo 204km/h, pak už se nakukovat nedalo. Bylo to skvělé a dokonalé, ikdyž se mi tílko vykasalo až do podpaží.

Teď už mám boty, bundu s výztuží na páteři, ramenou a loktech a rukavice. Ale to jen pro ten pocit většího bezpečí. Bezpečnější to není. Pokaždé čekám, že cestou odletím a pokaždé tomu nemůžu odolat. Těším se jak malá. Miluju motorky, chápu motorkáře, chtěla bych svou motorku. A můj pes to taky už chápe.

V březnu si jdu dělat řidičák.