Díky, oživilo mi to vzpomínky na povinné návštěvy u holiče v dětství, hodně neoblibené.

A potom jsem si pŕipomněl dobu šedesátých let. U nás v Hradci zůstal jeden soukromý holič, který vykořisťoval jednu pracovní sílu, svoji manzelku. Nad vchodem visel zlatavý talíř, ale už si nevybavuji, jestli na něm byl nějaký nápis či symbol holičství.

Osvěžil jste mi vzpomínku, že nad každým holičstvím visel ten zlatavý talíř.

Vzpomněl jsem si na holiče ze seriálu 30 případů majora Zemana - díl Studna, kde se úlohy bodrého holiče Seydla (přesně jak ho popisujete), nádherně zhostil herec Robert Vrchota...i to zranění tam nechybělo, říznutý pod bradu byl nevrlý Ondřej Velen coby strýc Hurych...

Inspiroval jste mě, abych se na kultovní hororovou Studnu po delší době podíval

Prožíval jsem pubertu během stranické direktivy "kdo máš dlouhý vlas, nechoď mezi nás". Snad právě proto jsme na průmyslovce měli ty dlouhé vlasy skoro všichni. Byla to krásná ukázka, že použití síly přináší naprosto opačné výsledky, než bylo zamýšleno.

Tento vzdor mi zůstal dodnes a Ppoto všechna opatření porušuji už z prncipu.

No vidíte, a to jste vůbec nezaregistroval, že je současné vedení zvoleno v podstatě demokraticky.

Máte naprostou pravdu. Od svých 14 do 18 let jsem studoval na Střední uměleckoprůmyslové škole pro zpracování kovů a kamenů v Turnově, lidově Šperkárna, obor umělecký kovář a zámečník. Protože jsme byli vyzýváni ke zkrácení vlasů, tak starší studenti, kteří už do školy nastoupili po maturitě, vymysleli recesistický plán a všichni kluci jsme se nechali ostříhat do hola. To bylo rámusu. Ale proti žádnému tehdejšímu nařízení jsme se neprovinili, takže vše v pořádku.

Je to tak. Do hola bylo bráno jako provokace, zvláště v případě hromadné akce.

děkuji

2 roky na vysoké škole jsme měli vždy ve čtvrtek vojenský výcvik a hned ráno se kontrolovalo ostříhání vlasů. Řešil jsem to omluvenkami od lékaře, že mě bolí v krku (měl jsem velké mandle). Jednou se mě doktorka zeptala: A když máte takové potíže, nechcete jet do lázní. A tak jsem nějaký čas byl díky vlasům v Mariánských Lázních.

O vojenské katedře, kterou musel každý vysokoškolák, pokud chtěl mít kratší vojnu, projít - to je na samostatný blog

moc pekny! klidnej vikend preju

Děkuji Marku za milou návštěvu

Mne jednoho dne polapil soudruh, zvaný esenbák a po kontrole prvního OP který nám byl přidělován v deváté třídě ZDŠ mne zatáhl k holiči, který mně musel podle fotky na OP ostříhat. Pro nás "máničky" to byla nejhorší potupa. Rok 1967.

V tom roce jsem právě občanku teprve dostal a pak už následovalo krátké přechodné uvolnění. Děkuji za návštěvu.

Mne zatím stříhá žena. Docela ji to jde