Tenkrát když chtěl foxy abych jel k holiči musel mne dohnad tím že v noci se přiblížil s nůžkami a odstřih mi vlasy . Na druhý den už sem byl u holiče na opravu frizúry .

Odstřižení vlasů ve spánku, černá noční můra každého tehdejšího teenagera

Pěkně napsáno, jako vždy. Pamatuji to také. V holičství seděli holiči a četli si noviny, protože neměli co dělat. Ostříhání vlasů bylo považováno za trest

Díky. Generačně nás asi spojují podobné zážitky

Pěkně jste sepsal vaše nostalgický vzpomínky.

děkuji

Bál jste se břitvy?

Nedá se říci, že bych se bál, ale respekt jsem k ní měl.

V dobách mého dětství frčel účes zvaný "kanadskej trávník" /podle účesu zámořských hokejistů/ a tak jsme všichni vypadali jako američtí mariňáci. V pubertě a době normalizace jsme zase chtěli vypadat jako "sabati" a "zepelíni" a holič pro nás byl veřejný nepřítel č.2 /hned po komunistech/.

Dnešní nejbizarnější účesy přijímám s humorem a pokorou - nebyli jsme lepší.

Pane Ravku, bomba, dík, karma. . . . . . . První blog, který mě dokázal opravdu rozesmát i když v něm není nic vymyšleného. . . . . Já jsem mládí prožil s Beatles. Jedno jsem byl otcem se třemi korunami vyslaný k holiči abych se nechal pořádně ostříhat. Otec tam byl den předtím. Sedl jsem si do křesla, holič se mě zeptal, jak to chci? Řekl jsem mu, že jen podstřihnout. On mi ale odověděl, že včera byl u něj můj otec řekl mu, že mě má pořádně vybrat (na tzv. "patku").

Zeptal jsem se ho "střiháte mě, a nebo tatu?" Háro jsem nakonec obhájil, ale doma jsem to schytal. . . . . A holič později též.

podle foto to vypadá na Mrazíka

Já mám nehynoucí vzpomínku na dobu "předmáničkovskou", kdy byli všichni malí kluci ostříháni jako podle hrnce. Chodili jsme k holiči, který nás kluky stříhal tak, že v jedné ruce držel zapálenou cigaretu a druhou rukou ležérně ovládal strojek. Během pár minut vytvořil "výbrus" hlavy kolem dokola a bylo hotovo. Za dvě kačky.

Přesně tak

Hezký, zřejmě jsme stejný a dobrý ročník.

Tak jak popisujete holičství, tak se holil můj dědeček, ten pásek na broušení břitvy měl pověšený na okenní kličce...

Můj budoucí manžel měl podobně stejný účes jako vy :-) tak nějak jako Beatles :-)

děkuji za přečtení

Jo taky jsem nemiloval holiče a později už se zvětšujícími se kouty vůbec ne.

Pamatuji si ten odborný pohled holiče, když jsem musel vstoupit. Cítil jsem jak si v duchu říká: ,, To bude zase ale práce".

No ale zcela nej ponížení jsem zažil v příjímačí, jako absolvent jsem šel pln energie a poté co mi holící strojek vymazal vše podstatné na hlavě, jsem usedl plně na dno.

Zajímavý postřeh - jakmile bažanti spařili v zrcadle svoji poloplešatou hlavu - spadl jim hřebínek.