Stát tu přírodu ničil ve velkém za vás.

Velice jste mě pobavil, díky. Více méně bych rozšířil stádečko

Děkuji moc

Změňte prosím Miss Word na World ať to nevypadá že dohazujete Miss práce v textovém editoru. Děkuji

Díky. Miss slovo jsem vskutku na mysli neměl

Děkuji všem za příjemnou diskuzi.

"...Zvykli jsme si všichni všude chodit pěšky anebo jezdit na kole..."

Za zminku take stoji, ze bydlim ve vetsi vesnici a za totality tu byly dve pekarny, ktere mely vyborne cerstve pecivo a nemuselo se rozvazet stovky km a zmrzle rozpekat. Dale tu byla masna, dokonce banka, holic/kadernik a dalsi sluzby ktere tu uz nejsou nebo maji jen jakesi nahrazky...

No a především tam díky těmto službám a díky zemědělskému či výrobnímu družstvu byla i práce, takže dojíždět do města musela jen nějaká část lidí. Dnes musejí dojíždět všichni.

A tady si rýpnu i do hromadné dopravy, bus nejezdil tak často (zato teď jezdí i víkendech úplné prázdný každou hodinu, vyhozené peníze), ale byl to přímý spoj do centra cca 30 minut. Dnes díky IDS kombinace bus, vlak tramvaj mi stejná cesta zabere minimálně hodinu, navíc s dvojím přestupem silně narostla pravděpodobnost, že něco selže, takže výsledek je loterie, nemluvě k nekomfortu neustálého nastupvání a vystupování, frontování a postávání na zastávkách.

No a nemůžeme vynechat fakt, že kdo by chtěl mít každý den 15:00 padla, ten se v práci moc neohřeje, očekává se pružnost a přesčasy, což opět s hromadnou dopravou dohromady moc nejde.

Mně v té vaší obhajobě chybí vysvětlení proč, když tak dlouho šlo vše dobře, jste po roce 89 tak zvlčili.

Moc jste mě pobavil . I já jsem zažil dobu vratných lahví, plenek, které se praly, látkových kapesníků a vůbec všeho, co ve svém příspěvku zmiňujete. Dříve v naší ulici stávalo tak jednou auto, dnes je tam tak plno, že tam nezaparkujete. Přesto jsme měli dětství šťastné i bez mobilů, počítačů a značkového oblečení. Jen si nejsem jist, zda by se dnešní mladá generace, které tak leží na srdci životní prostředí, že kvůli tomu nechodí pátky do školy, vzdala všech těch nových technologií, které jim tak usnadňují život. Ovšem je skutečně žádoucí, mít život tak snadný, že se nemusím nic učit a nic dělat?

Ale vy (my) jste se ničeho vzdávat nemusel, prostě to nebylo. Ostatně to my jsme přivedli tuto generaci do této doby a dali jí do ruky mobil.

Co oči nevidí, srdce nebolí. Úplně stejně spokojeně lze prožít život v jeskyni u ohniště, jako v patrové vile s několika auty a letadlem. Ale ne pokud vedle vaší jeskyně stojí ta vila a ne, když vás někdo z té vily vyžene do jeskyně. To jsou věci, které má mozek živočichů nastavené jako "problém" a generuje negativní pocity, aby vás popohnal ke změně. Je to miliony let starý sebezáchovný reflex, který jedince varuje, pokud ostatní jedinci lépe prosperují, nebo pokud se něco zhoršuje. Je to varování "Pozor, ostatní tě předbíhají, budeš znevýhodněn a pokud něco neuděláš, tvé geny nebudou úspěšně předávány dál!" A kdo ten pud neposlech, vyhynul.

Na praní plínek také vzpomínám, aby na plenách nebyly fleky, tak jsem je drhla na valše a potom do neautomatické pračky. Vymáchat a pověsit. Sousedi by nás pomluvili, kdyby byly na plenkách fleky. Automaticku pračku jsme si koupili pozdě, syn už plínky nenosil. Když jsme se od rodičů odstěhovali, tak jsme telefon několik let neměli. Chodivala jsem volat do budky, která stála dál od věžáků, u lesa. Co bych dala za jakýkoliv telefon. Dodnes nechci vyhodit věci, které ještě fungují. Modernizace a vzhled nejsou až tak důležité....

Hezky pěkně, podepisuji. Asi budu Váš ročník... :-)

Skvěle popsáno...díky

Děkuji