Pesach aneb chtěli nás zabít, přežili jsme, jde se jíst

Před třemi týdny skončil Pesach, jeden z nejdůležitějších židovských svátků. Je to svátek velice důležitý, který se kupodivu neslaví dárkama, ale jídlem. Tak samořejmě je taky o osvobození Židů z egyptského otroctví, ale to jídlo

Základem Pesachu je maces neboli nekvašenej chleba, do kterýho se po století podle antisemitských pověstí přidává střídavě buď krev panen nebo krev novorozenců popřípadě pokud byla nálada šiřitele fakt drsná tak tam šoupnul oboje. Maces je nekvašenej chleba udělanej z mouky a vody a totálně bez chuti. Velice oblíbený jsou pak macesy hlavně u dětí. Takovej mini chlapík kupříkladu macesy úplně zbožňuje jednak mu chutnají a jednak se dají božsky nadrobit do náklaďáků, postýlky, gauče, velký postele, prostě je to jídlo k nezaplacení. Matčino srdce plesá nad pohledem mini chlapíkových prstíčků trénujících si jemnou motoriku na krabici macesů.

No, ale předtím než se dostaneme k jídlu se musí pořádně uklidit a to jako pořádně no nebo taky ne, záleží samozřejmě na tom, jak moc se v rodině dodržuje míra tradice. Nejhůř jsou na tom ženy z rodin ultra ortodoxních, kde úklid začíná už tak měsíc před Pesachem, musí se uklidit celej dům nebo byt, vyprat všechno oblečení, odmraznit mrazák a lednice a vyklidit de facto celá kuchyně a to všechno pod záminkou hledání chamecu. No a chamec je vlastně cokoliv z kvašenýho těsta nebo z fazolí, prostě z čehokoliv co prošlo varem a nabylo, takže de facto jakejkoliv drobek je chamec. No potěš, jenom při představě úklidu chamecu u nás doma s mini chlapíkem a Amíkem mi způsobuje zažívací problémy.

Takže když je uklizeno, vytáhne se sada Pesachovýho nádobí, na který se po osm dní Pesachu nedá nic co by prošlo kvašením, na pivo se může rovnou zapomenout.

Nejdůležitější chvíle Pesachu kterou dodržují i úplně asimilovaní Židé je Seder. Seder, česky znamená pořádek a je to večeře na první a druhý večer Pesachu. Seder se to jmenuje proto, že večeře má fakt strukturu a všechno se dělá pěkně popořádku. Nebudu tu popisovat celej sedeer, protože ten když se dělá pořádně, tak trvá klidně klidně hodinu, dvě a to se nezačalo ani jíst. No a k sederu pak patří i sederovej talíř,  středobod stolu a král pesachovýho nádobí.

Na sederovej talíř se dává:

1. Zroa neboli upečená kost z beránka, jako připomínka obětí beránka, která se dávala v Chrámu v Jeruzalémě někdy před dvěma tisíci lety

2. Bejca opět symbol obětí, který se dávaly v Chrámu v Jeruzalémě, to vajíčko se během večeře sní

3. Maror , hořké byliny, připomínka hořkýho života otroků v Egyptě,  tak to je uvařenej a nastrouhanej křen smíchanej se salátem, to se pak dává na maces

4. Charoset je připomínkou malty kterou používali židovští otroci na stavbu pyramid, jsou to nastrouhaný jablka se skořicí a vlašskými ořechy dává se tam taky troška červenýho vína.

5. Karpas je většinou vařená brambora, nebo celer jako připomínka tvrdý práce otroků

6. Římský salát, kterej není hořkej pokud se nenechá růst v zemi moc dlouho, jako přístup faraóna nejdřív byl  hodnej a platil a pak platit přestal a z lidí si udělal otroky.

No a pak na stole nesmí chybět tři macesy každej zvlášť přikrytej ubrouskem, zase symbol tentokrát tří židovskejch kmenů kohenů, levitů a israelitů no pak jsou ty macesy nutný pro požehnání před jídlem.

Během jídla, před ním a po něm se taky zpívají písničky, nejmladší člen se ptá čtyři otázky na téma čím se liší tahle noc od jinejch a je to toho prostě fůra.

Tak takhle nějak se slaví Pesach a když se zeptáte mýho tchána na jakejkoliv židovskej svátek? Tak vám řekne stejně jako plno ostatních tady v Americe: "Chtěli nás zabít, přežili jsme, jdeme jíst." Není to o dárkách je to o rodině a jídle a povídání a hádání...a tenhle svátek trvá osm dní!