Žádám spravedlnost

A nahotinky obou pohlaví.

Svět je plný krásných ženských těl. Jsou v televizi, v magazínech na billboardech a internet je jimi naditý k prasknutí. Těmi nádhernými hladkými a oblými bytostmi. Jedna z nich je i v nabídce pozadí k blogu a někteří kolegové ji i využili. Je opravdu překrásná. Pro ilustraci vám ji dočasně vložím jako tapetu místo mých oblíbených “balíků z Polabí”. Můžete tak snadno posoudit, jak je dokonalá. Jak se křivka jejího ňadra mění v božsky jedinečné linii v něžnou strukturu bradavky. A to je prosím v pořádku.

Na proti tomu pro ctitelky/le mužského těla je v nabídce fotografie asi decimetru čtverečného mužského břicha, který lze snadno zaměnit s nějakým chladičem. Prostě ztráta času.

Nebudu bestie a nedám si sem žádného obnaženého modela, i když byste si to zasloužili. Nedám sem dokonce ani svého oblíbeného Vigga Mortensena v mokrém tričku, ani Antonia Banderase v koupeli s Angelinou Jolie (zabte Angelinu!), ani Jeana Rena v roli zabijáka zlomeného žalem nad smrtí(hurá!) milenky ve filmu Drž hubu. Ušetřím svoje mužské čtenáře i fotografií Romana Šebrleho v obtaženém bílém dresu.

Ale kdo ušetří mne ňader sladkých jako hrozny révové, stehen klenutých jako oblouk duhy, zadků oblých jako mandolína a očí gazelích? Pak že je na světě spravedlnost.