Přelet přes hnízdo kukačky Tachecí

Někdo se dokáže tvářit normálně, i když má papíry na hlavu a někdo vám už po pár minutách začne připadat praštěný jako Ofélie, šílený jako pudl, totálně mimo jako šoulet s vepřovým.

Neviděla jsem to prý dost pěkné video s amatérskou komičkou zmíněnou v titulku. Chtěla jsem zůstat objektivní. Pustila jsem si k sobotnímu vinutí štrůdlu její živý rozhovor s posluchači radiožurnálu. Hned na začátku jsem si přísahala, že se nenechám vytočit a nenapíšu o počinech paní Tachecí. Jednak je to už opruz a mně se stejně žádné změny líbit nebudou, ať takové nebo makové, takže snažím se Radiožurnálu vyhýbat a aktuality s ním spojené jdou trochu mimo mě.

Ale před opravdovým profesionálem není úniku, co? Paní ředitelka byla dobře připavená. Hlas měla libě modulovaný, skoro všechny volající za jejich dotaz pochválila, i když někdy ironicky a používala samá pozitivní slovní spojení. První co mě napadlo bylo: "Demagogie, tvé jméno je Bára".
Jak jinak si mám vysvětli že:
- radiožurnál nemůže mít živé vstupy meteorologů (jak tomu bylo), protože hydrometeorologický ústav bohužel není schopen zajistit, aby tuto službu poskytoval pořád tentýž člověk.
-není dobré, aby na veřejnoprávní stanici zazníval jen jeden názor, ale co se líbí paní ředitelce je dobré i pro konsesionáře, názor nenázor a přes to vlak nejede (viz. noví moderátoři, rozsekání zajímavých pořadů, nové znělky a zvuky)
-ve jménu rušení ghet dala za uši Knihovničce radiožurnálu i Motožurnálu, zatímco posluchači Stretnutia, HandyCampingu, O Roma vakeren a Doteků víry nejsou nuceni z rozhodnutí paní ředitelky lovit přes celý den v celém vysílání svá témata jako mouchu z polévky, na což s dovolením nemám čas ani trpělivost. Takže o rušení ghet ve vysílání se buď mluví jen půl pravdy nebo se jen tak trochu napůl lže.

Paní Tachecí prezentovala v rozhlasovém pořadu svůj žebříček hodnot, jemuž vévodí demokracie a svoboda. Měla by si k nim přihodit i trochu úcty a nefalšované slušnosti místo toho potlačovaného pohrdání, jímž nás častuje.

Mně je Radiožurnál celkem šumák, protože moje rádio má ten čudlík, kterým se dá přeladit a v klidu si počkám, než se ze svého nového managementu vypotí. Ale opravdu bych si na místě paní ředitelky rozmyslela vypouštět ty perly, které neustále vrší. Jedna za všechny cituji: "Dotaz, zda jsem ochotna vrátit kvalitu – n e j s e m. Je mi to strašně líto, nejsem."

Myslím, že všichni McMurphyové tohoto světa sem byli sesláni jen pro zlost, ale jakmile nám zase nějaká vrchní sestra Ratchedová začne medovým hlasem kázat, co je pro nás dobré a jinak to nebude, je čas prohodit něco zavřeným oknem.

PS: Jestli jste pochybovali spíš o mém zdravém rozumu, doporučuju hlavně rodičům malých dětí přečíst si rozhovor s ní, a to až do konce.