Jak to jezdíš, ty krávo!

A nejenom krávo. Kultura silničního provozu je úděsná. Jedinou prioritou každého, kdo se dostane mezi pangejty coby řidič,  je jet jako blázen a buď si zlámat hnáty sám nebo k tomu inspirovat někoho míň zkušeného.

Když se někdo ohradí, tak čáry máry: plynulost silničního provozu = za všechno můžou ti, kdo jezdí pomalu. Jo? Pěkný houby! Auto je dopravní prostředek.  Ne alternativní svět kde máte tolik svobody, kolik projevíte drzosti. Výkon vozidla není jediné omezení, které je třeba akceptovat. 

    Silnice vypadá, jako sen psychopata. Dodržovat právní normy upravující provoz už pomalu začíná být hanba i pro toho největšího sraba. Přitom je denní používání auta nevyhnutelnou nutností pro tisíce lidí, kteří do nej sedají, ne aby ukojili svoje nižší pudy, ale aby přepravili sebe a své bližní do práce, na nákup, k doktorovi atd.atd. Neříkejte mi nic o autobusech. Možná v Praze, ale jinde se nedá svítit, prostě musí vyjet. A teď co, jsou rozespalí nebo naštvaní nebo na ně něco leze, prostě normální lidi jako vy a já. Pokud před námi není volant. Kdybyste takovou ženskou potkali v sámožce, tak jí třeba i přidržíte dveře. Když ji potkáte na silnici tak je hned bů jen proto, že  nejede dost rychle a neumí se nacpat do nejbližší škvíry.

    No nic. Vlastně to není moje věc, kdo všechno chce vidět svoje játra na krajnici. Mojí jedinou starostí zůstává připoutat se a zajistit, aby mi vlasy nestály jako hřebíky a nepoškrábaly strop. Já totiž neřídím a je to z mojí strany trochu luxus. Takže mi zbývá jenom se bát.