Súfismus a jeho místo v mystice

Nedávno se mě jeden přítel zeptal, jako co se více cítím. Jestli jsem spíš mystikem, nebo súfijcem. Abych se přiznala, docela mě tato otázka zarazila a přinutila mě popřemýšlet. Došla jsem k závěru, že jsem mystik. Mystikem jsem byla již před súfismem, kdy jsem šla cestou gnozé a hermetiky, a kde jsem  skládala svá první zasvěcení. To, že moje cesta došla až k súfismu je asi bezesporu i zásluha Mistra, který mě vedl, a protože mě velice dobře znal,  znal mé dary a přednosti, ale i ty negativnější aspekty mé osobnosti, a znal také moje pochybnosti ve výkladu Křesťanství, tak mi nenápadně pomohl  najít cestu k súfismu.

foto Béatrice Radosa

V minulém článku jsem se snažila dopátrat počátku súfismu. Opírala jsem se ale o všeobecné názory islamistů a súfijů, a dovolila si prezentovat svůj, že z jejich pohledu já osobně vidím počátek u Rabii. Moje ale vnitřní pravda, kterou cítím, a  která se i opírá o fakta, je ta, že Súfismus tu byl už dávno před Islámem. A proč? Protože a jednoduše spatřuji, že mystika je pořád mystikou, tou stejnou, neměnnou, a dávnou. Je jedno jestli mluvíme o gnozé, kabale či súfismu – terminologie je možná jiná, ale obsah ve své podstatě stejný.  Zasvěcení můžou probíhat odlišně – výsledek je ale stejný. Ostatně ani má předešlá zasvěcení se přechodem k súfismu nijak nestala neplatná, a mohla jsem dál na nich stavět. Všichni víme, že gnozé a hermetismus se přičítá Egyptu. Většina specialistů datuje vznik do druhého století po Kristu. Já osobně v tom ale vidím chybu, protože automaticky vycházejí z  „naší“ pravdy, která předtím neměla žádné kořeny.  Když se ale začneme zabývat starověkým Egyptem, a jeho původním náboženstvím, shledáme, že s tou naší dnešní mystikou má až podezřele moc společných věcí, včetně nějakých zasvěcení a zakukleného monotheismu. To už je ale jen a pouze o hypotézách. Moje teorie ale je, že ve chvíli, kdy se zformovala jakákoliv mystika, je jedno, jestli je to kabala, či gnozé, tak existoval i súfismus. Protože súfismus není nic nového a převratného – ano respektuje a má mimořádnou úctu k proroku Muhammedovi(sas), vychází ve věrouce z Islámu, ale hlavní smysl - poznání putující ke Stvořiteli, je identické i v ostatních směrech mystiky. Je jedno, jestli hovoříme o bojovnících světla, poutnících, súfijcích či mandejcích. Všichni to jsou mystikové, všichni mají stejný cíl a i stejnou cestu, i když její projevy mohou být odlišné. V Islámu se hovoří o tom, že Judaismus, Křesťanství i Islám je stejná Pravda, pokud by nebyla upravována. A já říkám ano – je to úplně stejná Pravda vedoucí k našemu Stvořiteli. A nejlépe to můžeme vidět právě v mystice. Není moc velká náhoda, že mystika se objevuje v rámci všech Abrahámovských náboženství? Nehledě na to, že vlastně první mystika pochází už od Abraháma. Mystika je srdce všech náboženství. Každý věřící člověk musí projít určitou formou mystiky, protože vlastně jeho osobní vztah k Bohu je už mystika.  

V minulém článku mi někteří muslimové vyčítali, jak můžu tvrdit, že mají „umírněnější“ vztah a lásku k Bohu. Že ho mají přeci stejně vřelý, dokonce jestli ne i vřelejší.  Toto je hlavní ukázka neporozumění, protože já nijak nechtěla znehodnocovat jejich vztah k Bohu. Za prvé, přehlédli, že to slovo je v uvozovkách, tudíž ho nemyslím v přímém smyslu. Za další, když jsem potom začala mluvit a snaze „sjednotit se s Bohem“  a o „všezahrnující lásce“, tak se jim to už nelíbilo. Protože to je ten rozdíl „umírněnosti“, a toho, že ortodoxní muslimové tyto termíny neznají a hlavně nerozumí jim. I když tedy někdy se pokouší o to svou logikou, ale moc se jim to nedaří. Pak třeba z toho vzejde, že si myslí., že když se člověk sjednotí s Bohem, tak že ho pak vidí. Jenže ono je to tak, že pak už není nic než Bůh. Ale tento termín zase moc nechápou, a je to zamotaný kruh neporozumění. To jsem ale trochu odbočila.

 Mystika není dána všem. Jak samotní súfijci tvrdí, Bůh dá poznání jen tomu, komu chce. A každému dá takovou cestu, jakou On chce. To vlastně potvrzuje to, že mystikem nemůže být každý. Žádný mystik se nemůže stát mystikem bez vůle Boha. Žádný mystik neprojde zasvěcením do vyšší úrovně bez vědomí Boha.  Proto se pak povídá, že je mystika něco tajného, pouze pro vyvolené lidi. Tak to ale není. Súfismus je třeba velice otevřený všem lidem, všichni lidé ale súfijci být nemohou. Protože aby jimi mohli být, musí súfismus pochopit. A to není jak už bylo řečeno dáno všem. Bůh poznání dá tomu, komu jen On sám chce.

V příštím díle budu hovořit o Muhammedovi (sas) z pohledu súfismu.

Přeji krásný den!!!

Na závěr trocha hudby :-)

http://www.youtube.com/watch?v=IpQmk1hSAOo