Je smutnou pravdou, že pro některé lidi, jsou slova jen prázdné významy, které říkají, protože si možná myslí, že to někdo chce slyšet. Ale vážně to co říkají, soudě dle jejich chování, určitě nemyslí. Já vždy ctím názory druhého, byť by se mi sebe víc příčili. Ctím je ale do té doby, než mi je někdo začne vnucovat a ohrožovat jimi můj život a životy ostatních.
Za další, každý má většinou své názory podložené svými zkušenostmi v životě. Proto nelze si myslet, že jen tak lehce někoho přesvědčíme nějakými prázdnými „příručkami“ bez zkušeností., a myslet si, že těm příručkám někdo uvěří. Člověk si musí prožít nějakou zkušenost, na základě které uvěří, uspořádá si své myšlenky a pohled na svět. A každý má zkušenosti jiné, tudíž má i jiné názory. Možná právě to by pro nás měla být výzva, abychom se navzájem i přes různé názory respektovali. Není málo příběhů, kdy někdo mohl svojí nenávistí k druhému, kvůli rozdílným názorům dojít tak daleko, že došel svým jednáním až ke krajnostem.
Všechny konflikty na světě jsou jen z dvou důvodů. První jsou z politických důvodů, které jsou někdy více, někdy velice vzdáleně podložené na morálce a respektu. Všechny ostatní konflikty jsou z nenávisti vůči druhým a nerespektování druhých. První příčinu většina z nás přímo v rukách bohužel nemá, a vždycky zůstáváme jenom figurky těchto konfliktů. Ty druhé, máme ale přímo v rukách my.Máme je v rukách vlastními postoji, výchovou našich dětí, aktivními činy, a vyvarováním se „jednostranného“ respektu. Je mi až smutno, když vidím, kolik lidí si dopřává pouze jednostranný respekt. Chtěl by, aby ostatní respektovali jeho názory, způsob života a přesvědčení. Přitom on sám druhé nerespektuje. Nikdy nemůže být respekt jednostranný, zrovna tak jako jednostranná láska moc také nefunguje. Proto se svět nerozděluje na lidi různých národností a náboženského vyznání, ale pouze na lidi, kteří jsou plni respektu a lidi, pro které je respekt velice vzdálený pojem. Zvláště v dnešním globálním světě, který se zdá stále menší a bez hranic, je respekt nejdůležitějším kritériem, jinak se my lidé, takzvaně nejinteligentnější tvorové na zemi obdařeni mozkem, srdcem a citem, tady „sežereme zaživa“.
