Řekněme že máme bod. Čím se pro nás stává realitou? Tím, že ho vidíme. Vídíme ho díky proudu fotonů, které se od něj odráží a proudí do našeho oka. Otázkou tedy je, co je realita. Zda ten bod, nebo vlnění fotonů. Dle mého názoru, realita je vlnění fotonů, nebo – li jinými slovy interakce, vztah mezi bodem a okem. Kdyby tam neproběhla žádná interakce, o bodu nevíme, a tím pádem není naší realitou. Z toho vychází, že interakce a vztahy jsou realita, všechno ostatní je jen iluze.
Pokud nejsme s něčím ve vztahu a interakci, tak není v naší realitě.
Z toho se můžeme ubírat i další myšlenkou. Že pokud můžeme ovlivňovat naše interakce, tím pádem můžeme ovlivňovat a vytvářet i naší realitu. Jsme tvořiteli naší reality. Každý je tvořitel své individuální reality, a tím pádem ani neexistuje nějaká všeobecně platná realita. Všeobecně platná realita existuje pouze tehdy, pokud se nějaká skupina entit dohodne na nějakém společném způsobu interakce, pokud vytvoří interakční systém, na který všichni zúčastnění přistoupí.
Genesis 1:26–28
I řekl Bůh: Učiňme člověka k našemu obrazu, jako naši podobu, aby panovali nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nad dobytkem a nad celou zemí i nad všemi plazy pohybujícími se na zemi. 27 Bůh stvořil člověka ke svému obrazu, stvořil ho k obrazu Božímu, stvořil je muže a ženu. 28 Bůh je požehnal a řekl jim: Ploďte a množte se a naplňte zemi, podmaňte si ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem a nad vším živým, co se na zemi hýbe.
V Bibli se praví, že nás Bůh stvořil k jeho obrazu a podobě. Boha také nazýváme Stvořitelem. Tudíž i my jsme tvořiteli. Tím se odlišujeme od zvířat. My máme možnost tvořit si vlastní realitu. To je naše božská vlastnost.
