Tedy hezky se nám to na idnesu hádá. Řeší se, kdo je nej muslimka a kdo není wahábista, kdo je salonní muslimka, a vlastně skoro to vypadá, že ani nevíme, kdo vlastně muslim je či není, a jak definovat „muslimství“ . A tak vlastně vůbec nevíme, kdo je wahábista a kdo nikoliv, nebo jestli dokonce nejsem já wahábistka. Kdo je něčí agent či není , a taky jestli náhodou se ten muslim jen jako muslim netváří, aby zmátl islamofoby.
Co se týče mě, opravdu nevím kam se zařadit. Wahábismus mě moc nebere, a kdybych se přihlásila do případné soutěže o nejlepší českou konvertitku, asi bych dostala leda tak cenu útěchy za nejhorší umístění. Ale jinak mě osobně je úplně jedno co kdo je, každý si ulítává na něčem jiném. Tak je vcelku pak jedno, jestli někdo chodí zabalený do látky, že mu koukají jen oči, nebo když jiný se rozhodne, že bude chodit jedině v brnění, či další, že jediné možné oblečení jsou pouze tanga. Co mě ale vadí, když to někdo začne cpát ostatním. A třeba takový rytíř v brnění začne prosazovat, že by ho měli nosit všichni a k tomu všem předloží JEHO pádné argumenty a bude si myslet, že ty argumenty jsou rozhodující i pro ostatní. Wahábismus by mi taky vcelku nevadil, kdyby ale právě v jejich rukou nebylo nejvíce peněz a tím pádem nejvíce „osvět“ nepocházelo právě od nich. A tak i ti „newáhabisti“ si čtou v publikacích sponzorovaných od nich a nevědomky tak hezky „očišťují“ islám od duchovního náboženství a nastolují náboženství pravidel a sektářství. Ostatně velice dobře se jim to daří a wahábismus se takto nenápadně šíří po celém jak muslimském světě, tak i tom Evropském. Ať si ale každý dělá co chce, pokud to ale necpe ostatním. Ono totiž to, že někdo není wahábista nestojí na tom, jestli se domnívá, že žena smí či nesmí řídit auto. A málokterý „newáhabista“ vám vysvětlí, v čem vlastně ten wahábismus spočívá a jak se odlišuje od toho jeho pojetí Islámu.
Do toho pan Valentin Kusák nás neustále přesvědčuje, že je v děsném klídku. Jak je řečeno v písničce od skupiny Chinasky „pohoda, klidek, cigárko“ tak verze pro pana Kusáka je „pohoda, klídek, doutníček“. No co, jak jsem již říkala, každý si ulítává na něčem jiném, někdo na islámu, jiný na doutníčcích, a jiný zas třeba má slogan „pohoda, klídek, vínečko“. A možná bych i panu Kusákovi věřila, že po pár doutníčcích už nemá tak šílený výraz jako na blogové fotce.
Taky už samozřejmě dlouho víme, jak pana Kusáka nenechává chladného každé bezpráví. Ať už to jsou domnělé žádosti o pomoc od Koptů, nebo třeba takové týrání zvířat. A tak si libuje, jak je hrozně hodný člověk, že jí obyčejná kuřata a ne halal z Billy, která nejsou vůbec týraná, protože za celý život neviděla ani trávu ani slunce, jsou opelichaná a nacpaná v malých klecích, že se ani nehnou z místa, prasátka slunce taky viděli leda tak ve snu, a když čekají na porážku elektrickými výboji, tak se hezky předtím koukají, jak to udělali i jejich kamarádům. Alespoň vědí, co je čeká… A tak i lidé, kteří dělají zabijačku doma, nebo mají slepice na dvorku, a normálně je podřezávají, jsou také hrozní tyrani, protože je nezabíjí elektřinou.
Jen bych ráda pana Kusáka upozornila na to, aby si náhodou při svém hledání spojenců mezi Židy, nedával u nich jídlo, protože s největší pravděpodobností by podávali taky to šíleně utýrané zvíře, s velkou pravděpodobností i koupené v halal obchodě, protože ono mezi košér masem a halal není rozdílu…
A také si velice cením pana Kusák za to, jak se znepokojuje nad tím, že muslimové neslaví Velikonoce, a že tím o hodně přicházejí. Proto bych také nerada pana Kusáka šidila o svátky, a třeba mu na islámský svátek Íd al-Adhá ráda pošlu kousek halal berana.
Přeji krásný den, a abych nebyla nějak pozadu v té „pohodičce“, tak si nejspíš budu muset dát dvě deci červeného…
