Děkuji

Všem děkuji za vyjádření podpory. Všechny e-maily a zprávy, které mi došly,  mě opravdu moc těší, a beru to jako nakopnutí k dalším činnostem. Chci poděkovat touto cestou , protože těch e-mailů a zpráv mi přišlo  opravdu velké množství, a bohužel, kvůli i jiným povinnostem a starostem, jako jsou pracovní a rodinné, nemám dostatek času, abych všem odpověděla. Zároveň nechci, aby ten komu jsem neodpověděla si myslel, že nechci odpovědět.... Opravdu je za tím pouze velká zaneprázdněnost, a tak se touto cestou omlouvám těm, kteří odpověď neobdrželi.

Dále chci říct, že Vaši reakci beru jako velkou zodpovědnost, jako velice důležitý signál veřejného mínění, který jasně říká, že je mezi námi mnoho lidí, kteří si problém islámu uvědomují, řada z nich žije v západních zemích, kde je tento problém ještě více aktuální, a nechtějí, aby to stejně dopadlo i u nás, v České republice. Je to názor, který by neměl být potlačován, a kterému by měli naslouchat i naši politikové, protože to jsou ti, kteří mají tu moc, aby změny společnosti reflektovali i v zákonech, ve kterých se v ideálním případě zrcadlí potřeby a problémy společnosti. Běžný člověk není hloupý, on žije ve společnosti, vidí a vnímá a zažívá její nešvary na vlastní kůži. Neberu jako náhodu, že řada z mých přátel ze zemí více na západ, se odstěhovala právě do České republiky. Právě kvůli tomu, že se nemohli více koukat na proměny v jejich vlastních městech, která začala ztrácet svůj původní ráz a podobu, kde si začali připadat i přes to, že jsou původní obyvatelstvo, jako minorita, kde začali cítit, že ti, co byli jako vážená a respektovaná návštěva se najednou chovají k hostiteli jako ti, co diktují a přeměňují původní, hostitelkou společnost. Cítí se v beznaději, že nemají žádnou moc tento politický trend změnit, že nemají žádnou moc, svou zemi ochránit, že nikdo je jako občany neposlouchá, ba naopak, jejich obavy prohlašují za extrémistické.

 

Přitom právě politici jsou ti, kteří tuto situaci dohání do extrémnosti. K čemu jsou politici, kteří nenaslouchají svým občanům a voličům, pro jejichž zájmy a blaho mají své funkce vykonávat? Nezájmem a zametáním problémů pod koberec akorát dělají podhoubí více a více vyhraněným názorům, na které ovšem lidé mají nárok, a je to přirozená reakce. Čím více nebudete občanům naslouchat, tím vyhraněněji budou dávat o sobě vědět, protože žádnou jinou možnost nemají.

 

Já pořád nejsem schopná pochopit, v čem že jsem takzvaně extrémní? V tom, že chci, aby moje společnost byla relativne bezpečná, aby tak i moje rodina mohla být v bezpečí? V tom že ctím naše předky, naši společnost, náš vývoj a chci aby naše svoboda, společnost založená na kritickém myšlení, založená na úctě k umění, kráse, filosofiii, vědě byla zachována, aby mohla předat něco dál, a nebyla pohlcena. A ne žádnými lidmi, ani ne přistěhovalci, ale islámem. Islámem, který své ovečky používá jako jednotky pro šíření sám sebe. Islámem který nemá žádný respekt k čemukoliv neislámskému, zvlášt, když už se cítí být v převaze. Islám, který i ty dnešní ovečky před několika sty lety pohltil, pohltil vyspělejší kultury a civilizace a svým konvertitům nabulíkoval blbiny o hrůzách původní předislámské kultury. To příšerné předislámské období temna islám vidí v buddhistickém Afghánistánu, starověkém Egyptě, Byzancii, Babyloně, Persii.... A dnes mimo jiné i v nás.

 

Tady nejde o rasismus, jde o nebezpečnou ideologii, která sdružuje mnoho ras, které jsou proti celému neislámskému zbytku, který opět představuje mnoho ras. Už jejich rasúl jim sliboval jak jednou celá Země bude islámská. Kam islám vstoupí, tam s ním jsou problémy. A já opravdu nechci tvrdit, že to je o muslimech, kteří ani nepředstavují jednolitý etnický celek. Tohle tvrdit, by opravdu byl rasismus. Je to v islámu, který lidem brání v kritickém myšlení, brání jim na jakoukoliv věc se dívat jinak než islámsky – přinejmenším je tak straší šajtánem, nebo i přímo tresty. Brání tak svobodnému myšlení. Svobodné myšlení symbolizuje naší kulturu, naše všechny objevy a otevřená témata, o kterých se nebráníme hovořit, poznat a prozkoumávat nové a nepoznané, přehodnocovat. Jsme objevovatelé a průkopníci. Díky tomu máme úspěchy na poli vědy, posouváme do jiných podob umění, objevujeme nové filosofické směry. Proč se ale bojíme otevřeně, a s kritickým myšlením, porovnávacími metodami zabývat islámem?

Autor: Béatrice Radosa | středa 26.11.2014 15:16 | karma článku: 40,82 | přečteno: 4619x