Všechno nejlepší, pane prezidente.

Vážený pane prezidente, pane Václave Klausi. Za několik dnů oslavíte kulaté životní jubileum, 70-té narozeniny. Pokud dovolíte, nesměle bych se tímto postavil na konec dlouhého zástupu gratulantů a poblahopřál Vám také.

     Přestože ani já zdaleka se všemi Vašimi názory a myšlenkami nesouhlasím, něco uvnitř mě nutí říct, děkuji pane prezidente. Děkuji Vám, že zde jste. Děkuji Vám, že jste takový, jaký jste, politik s vlastními názory, pevnými postoji a zásadami, protože toto už v moderní Evropě ani zdaleka není zvykem. Děkuji Vám, že my Češi, takového prezidenta máme.

     Vím, že se mnou v tomto spousta lidí souhlasit nebude, tak ať, je to právo kohokoliv z nás. Snad je to tak trochu i důsledek toho, že se naše společnost, i přes nezpochybnitelné problémy, posunula tam, kde jsme si ji před jednadvaceti lety všichni tolik přáli mít. Posunuli jsme se ke svobodě a demokracii a to zcela určitě také Vaší zásluhou. Je nedokonalá, nevyzrálá, slabá, ale přece jen to svoboda a demokracie je. O to více mě zaráží, že i v dnešní době musíme téměř dnes a denně o tuto naši křehkou svobodu a demokracii usilovat.

     Máme začátek 21. století, před dvaceti lety si většina z nás myslela, že dnes už budeme žít v krásné, bezproblémové společnosti, všichni se budeme mít dobře a budeme naplno užívat světských statků na zemi. Bohužel není tomu tak, spíše opačně. A problémy uvnitř naší země jsou ta méně významná část. Mnohem horší je, že se řítíme do dalšího socialisticko – enviromentalistického experimentu, nazývaného EU, aniž bychom si často uvědomovali, že tento experiment provádíme na nás samých a našich dětech. Jednou z nejdůležitějších součástí tohoto experimentu jsou média, mocná to zbraň mocných. Denně posloucháme bezvýznamné informace jako hlavní zprávy a naopak důležité novinky se k obyčejným občanům téměř vůbec nedostanou. Soudnému člověku to často připadá, jako pravidelná a předem připravená práce jakéhosi Orwellovského ministerstva pravdy. To už jsme opravdu tak daleko? O to více si cením Vašich postojů, Vaší odvahy otevřeně a  přesně pojmenovávat problémy dnešní doby a to i navzdory kultu politické korektnosti, se kterým se bohužel denně potýkáme také.

     Dovolil bych si tedy ještě jednou poblahopřát k Vašim „čerstvě postpubertálním“ kulatinám a popřát do dalšího života mnoho odvahy, osobní morální disciplíny, samozřejmě zdraví, rodinné pohody a pokud to s námi, nevděčným národem, ještě chvíli vydržíte, také spoustu politicky aktivních a úspěšných let.

Radomír Hrabovský
Občan ČR