Evropská komise pozastavila Maďarsku dotace ze strukturálních fondů, dohoda o fiskální unii nebyla oficiálně přeložena do Českého jazyka. Cameron a Britové rebelují už léta, tam se to tak nebere, ale Maďaři a my, jsme si dovolili více než příliš.
www.paratdnes.cz
Dovolili jsme si říct vlastní názor, nedejbože zkusili řešit problémy jinak, než je povoleno vyvolenými z Bruselu.
Jsem euroskeptik už dlouho, zatím to bylo moje vnitřní dilema, jestli to je skutečně s Evropou tak špatné nebo ne. Ale tyto dva kroky, plus uvolnění 1 bil. EUR Evropskou centrální bankou komerčním bankám za mizivý úrok mě přesvědčily, že už je asi dohráno.
Od roku 2006 neplnil Maastrichtská kritéria téměř žádný ze členů eurozóny. Snad kromě Lucemburska. Pravda, někteří neplnili v podstatě nikdy, ostatně, ti jsou na tom dnes taky nejhůř. Mnohem podstatnější ale je, že za tato pochybení nebyl nikdo potrestán. Trumf ve formě pozastavení evropských dotací vytáhli eurokomisaři až teď. Proti Maďarsku. V mnoha komentářích už to zaznělo a já se k tomuto názoru přikláním. Jde jen o to, dát zcela jasně všem na vědomí, že žádný ze států Evropské unie si nesmí řešit své vlastní problémy bez schválení Bruselu. Tedy jinak řečeno, buď budou Maďaři dělat to, co jim Brusel laskavě dovolí, nebo nebudou dělat vůbec nic. Neodemokracie po bruselsku.
Co se to děje? Řekové za rok a půl nepředvedli téměř žádnou snahu řešit vlastní problémy, přičemž by mohli. Místo toho jsou jim posílány miliardy EUR. Maďaři začali své, mimochodem také velké, problémy docela úspěšně a s minimální pomocí řešit. A přišel trest? Proč?
Protože se snaží najít a využít veškeré možnosti, jak splatit dluhy a snížit tak svou ekonomickou závislost na věřitelích? Či snad proto, že do své nové ústavy zahrnuli větu o křesťanských základech maďarského státu, což se v dnešní multikulturní Evropě nesmí? Nebo jde o drobnou změnu ve vztahu k Maďarské národní bance a s tím související možnosti využít části svých devizových rezerv k dalšímu snížení státního dluhu?
Všechny tyto možnosti by naopak měly být chápány velmi pozitivně, proč tedy bezprecedentní trest? A zase podle hesla všichni jsme si rovni, ale někteří přece jen rovnější. Copak si v Bruselu opravdu myslí, že si toto nechají lidi líbit?
Vždyť pokud by eurokomisaři rozdávali spravedlivě, museli by podobné tresty v posledních šesti, sedmi letech dostat naprosto všichni, kromě zmiňovaného Lucemburska. Holt, ofsajdy se pískaj jenom některým…
Velmi podobného gesta se dočkal také náš premiér Petr Nečas. Po odmítnutí dohody o fiskální unii někdo prostě „opomněl“ vyhotovit oficiální kopii tohoto dokumentu v českém jazyce. Přestože všechny dokumenty, přinejmenším stejně závažné, musí být dle stanov samotné unie oficiálně přeloženy do všech jazyků členských zemí, přičemž nikde není psáno, zda s dokumentem souhlasit musí, či ne. Takové malé varování, jak by to mohlo vypadat, pokud by nás náhodou někdy v budoucnu napadlo mít ještě jednou „jiný“ názor. Neodemokracie po bruselsku.
Ale to jen tak na okraj, abychom si uvědomili, že i nás se to týká.
Před pár dny proběhla zprávami, pro mnohé nepodstatná, informace. ECB připravuje pro evropské soukromé banky nabídku levných úvěrů s úrokem kolem 1% a to ve výši jednoho biliónu EUR. Pokud by se jednalo o první emisi peněz za účelem podpory jednotlivých ekonomik a hlavně, z vlastních dostupných rezerv, zcela jistě by se jednalo o velmi chvályhodný krok. Jenomže podobnou emisi EUR nabídla Evropská centrální banka už v prosinci minulého roku a dle dostupných informací, se po penězích jenom zaprášilo. Nejsem odborník, možná se pletu, ale nevěřím, že ECB disponuje tak vysokými částkami. Vždyť jen současná, tedy druhá emise představuje zhruba 15 – 16 českých státních rozpočtů! Přičtěme k tomu prosincovou půjčku a jsme u docela astronomických čísel.
A z toho mi vychází jediný výsledek. ECB z absolutní neschopnosti řešit současné ekonomické problémy spouští inflační spirálu. Nedisponují tolika penězi, ale disponují tiskárnami bankovek. Pod různými politicky korektními zdůvodněními spustili „evropské“ kvantitativní uvolňování, přesně po Obamově vzoru.
Kdo na tom vydělá a kdo prodělá? Vydělají samozřejmě ti, kteří se k penězům dostanou jako první, tedy bankéři. Prodělají na tom ti, kteří se k penězům dostanou poslední. Drobní střadatelé, tedy ti poctiví, zodpovědní, obyčejní lidé. Neodemokracie po bruselsku.
Nezlobte se na mě, Evropská unie se změnila na obrovského smrtihlava, modrožlutou hydru, která nás všechny žene do pekla. A jestli to takto půjde dál, nebude to ani moc dlouho trvat. Rozeštvávají lidi proti sobě a vlastní neschopnost řeší inflací. A nemysleme si, že nás se to netýká, jelikož my nemáme EURO. Koruna sice hodně pomůže, ale nezachrání, jsme až příliš propojeni s evropskými ekonomikami. Určitou dobu bude ČNB korigovat negativní projevy evropské inflace, nakonec ale podlehne…
Vygooglujte si slovo „hyperinflace“ a snad pochopíte, co se dělo za velké hospodářské krize ve třicátých letech, jaké byly její příčiny, ale hlavně, co bylo jejím důsledkem. Něco podobného možná právě EU odstartovala do nejbližších let pro naši generaci. A to není žádná pochybná konspirační teorie, to je historický fakt. Současnost až příliš nápadně kopíruje třicátá léta dvacátého století. Nenávist mezi národy z ekonomických důvodů a hyperinflace jsou jen dva nejjasnější společné příznaky…
P.S. Doufám jen, že Němci, kteří na to tehdy doplatili nejvíc nezapomněli, proč se to stalo. A tenhle současný experiment na vlastních lidech zastaví včas…
(psáno pro eportal.cz)
