130 miliard EUR. Tuhle astronomickou částku dostane Řecko v druhém balíčku pomoci od Eurozóny. Napadlo mě přepočítat tuhle sumičku na koruny. 3 biliony, 250 miliard korun českých. Uvědomujeme si vůbec, že tahle částka by dokázala zalepit náš státní rozpočet na dva roky?
Samozřejmě že si to nikdo neuvědomuje. Pětistovka ve vlastní peněžence se počítá dobře, imaginární čísla, o kterých slýcháváme poslední dobou v souvislosti s Řeckem jsou pro nás až příliš vzdálené.
Evropští socialisté tomu říkají solidarita. Ale tohle žádná solidarita není. Pokud by v Řecku bylo třeba zemětřesení a země by potřebovala pomoc, pak by se dalo mluvit o solidaritě. A v takovém případě by mi bylo ctí pomoci. To, co je nazýváno solidaritou dnes, je jen další politicky korektní výraz pro naprosto nesmyslné rozhazování peněz daňových poplatníků.
A proč nesmyslné? Protože to Řekům nijak nepomůže. Všechny peníze se utopí v dalších dluzích a úrocích z těchto dluhů.
Pokud by někdo chtěl Řekům skutečně pomoci, musel by prosadit bleskový odchod Řecka z Eurozóny. Ano, určitě by to nebylo jednoduché a díky obrovskému zadlužení jistě ne bezbolestné, ale zkuste zavzpomínat. Počátkem devadesátých let proběhlo něco podobného u nás v souvislosti s rozdělením Československa. Jmenovalo se to měnová odluka, proběhlo to v klidu, s minimálními ztrátami a mnohými světovými ekonomy je tento příkladně provedený proces dáván za vzor všem. Proč něco podobného nenabídnout také Řekům?
PROTOŽE ONI ŘEKŮM POMOCT NECHTĚJÍ !!!
Situace v Řecku je dnes naprosto bezvýchodná. Příklad, kam až může sociální stát dospět. Příliš mnoho neefektivních státních firem, přemrštěně vysoké mzdy a tudíž vysoká nezaměstnanost, astronomické důchody, statisíce státem placených zaměstnanců, příliš velká a nákladná armáda, neschopnost efektivně vybírat příliš vysoké daně a v neposlední řadě také korupce.
Pokud dnes zkusíte v Řecku vyslovit, že je nutno šetřit, snížit důchody o 50%, snížit platy státních zaměstnanců o polovinu, snížit jejich počet o několik desítek tisíc, tak jsem si jist, že to, co se v Řecku stane, jsme tady od druhé světové války neviděli.
Takže to asi nejde. Přesto tady řešení je. Měnová odluka. V co nejkratším čase, v jeden výplatní termín prostě státním a polostátním zaměstnancům vyplatit mzdy v Drachmách. A pokud to bude možné, pokusit se tento krok zajistit také v co největším počtu dalších firem. A samozřejmě, na bankovních účtech totéž.
Co se stane. První měsíc dostanou lidi výplaty v hodnotě 1:1 k EURu. Druhý měsíc, díky propadu kurzu už ale jenom 2:1. Třetí třeba už jen 3:1 a pak se něco podstatného změní. Za prvé se srovnají transakce a pohledávky mezi bankami jednotlivých států, někteří na tom asi docela prodělají, ale to se bohužel nedá nic dělat. Za druhé, lidé, kteří dosud dostávali mzdu dejme tomu 2000,- EUR měsíčně a po novém dostanou 2000,- Drachem zjistí, že si za své peníze mohou koupit mnohem méně zahraničního zboží, než dřív. Například ovčí sýr od souseda bude pořád za 10, už ne EUR, ale Drachem. Místo toho holandský Gouda v supermerketu, který dříve stál 6 EUR, bude stát 24 Drachem. Řekové budou nuceni změnit své rozhýřené životní návyky a začít žít poněkud střídměji. A mimochodem, dost by jim to prospělo. Nicméně, tento postup, i když má v podstatě stejný efekt, jako snížení platů, obvykle nepokoje nevyvolává.
Po relativně krátkém čase zákony trhu srovnají situaci samy. Služby v Řecku oproti zbytku Evropy razantně zlevní a tím se samozřejmě zvýší poprávka po turistických službách. Stejně tak řecké zboží, bude rázem třikrát levnější a v celé Evropě se bude mnohem lépe prodávat. S čímž přímo souvisí zvýšení poptávky po pracovní síle. Tohle samo o sobě (byť je to zjednodušené) by znamenalo slušný restart dnes silně podlomené ekonomiky. A s tím také souvisí další důležitá skutečnost. Dnes je v Řecku práce ve státní správě zlatý důl. Vysoké platy, doživotní zajištění, benefity, o kterých se nám může jen zdát. Lidi se dnes nesnaží něco dokázat, snaží se „upíchnout“ ve státní správě. Skutečné hodnoty, se odtržením od Eurozóny začnou zase přesouvat k normálu. Množství turistů a levné řecké zboží přinesou peníze do ekonomicky aktivních oborů, jedno zda turistiky nebo produkce olivového oleje. Naopak práce státem placených zaměstnanců bude objektivně čím dál méně hodnocena v poměru se soukromým sektorem. Teplé místečko ve státem placené kanceláři už tak lukrativní nebude, mnozí dají přednost penězům turistů a možná i z přebujelé státní správy sami začnou odcházet. V soukromém sektoru se pomalu začnou zvedat mzdy z výše uvedených důvodů. Ve státní správě posléze časem taky, méně lidí, více efektivity, více prostředků pro ty, co zůstali. Po pár měsících se vše srovná. Nemluvě o tom, že by se také radikálně změnil postoj Řeků k Němcům, které dnes téměř nenávidí. Jako turisty s plnýma peněženkama by je měli mnohem raději…
Mnozí namítnou, je zde ale řada faktorů, které by mohly celý proces ohrozit, například krachy mnoha řeckých bank, díky propadu kurzu a tedy ztrátám, ke kterým téměř zcela určitě dojde. No, na Islandu taky krachly největší banky a cirkus jede dál. A dále, i když jsem proti tomuto řešení, pokud by Eurozóna Řecko vyřadila ihned při vzniku krize před rokem a půl, nemusela by do krachujícího Řecka pumpovat 250 mld. EUR tak, jak to dělá dnes. Místo toho mohla EU část těchto prostředků použít na záchranu těchto bank. Dnes, po roce a půl už bychom byli všichni opět hezky v klidu, vydělalo by na tom možná pár spekulantů, německé a řecké banky by odepsaly část dluhů, ostatně stejně jako teď, ale zas na druhou stranu, byl by to nádherný příklad pro všechny ostatní. Buď budete dodržovat pravidla a tudíž také užívat nepopiratelných výhod společné měny, anebo s bohem…
A když už tento názor „otevřeně“ zastává i německý ministr vnitra…
A to je socialista :-)))…
http://byznys.ihned.cz/zpravodajstvi-evropa/c1-54851620-odejdete-z-eurozony-vyzyva-otevrene-reky-nemecky-ministr-vnitra-friedrich
