O životě a smrti nejen v Tanvaldu.

Téma romské kriminality se stalo v posledních měsících velmi vděčným námětem mnoha pisatelů. A proč taky ne, není se moc čemu divit, mnoha z nás se to přímo dotýká. Agresivita i brutalita se stupňují, případů je stále víc a v lidech to začíná vřít…

Sám jsem o některých případech psal a v diskuzích pod články četl zajímavé, mnohdy až v zátylku mrazící příspěvky. Většinou se našlo několik názorů, že je jen otázkou času, kdy lidi vezmou spravedlnost do svých rukou, občas se našel názor, že jediným řešením je zbrojní průkaz a investice do Glocka. A občas se také našel názor, že se situace nezlepší, dokud některá z obětí toho Glocka nevytáhne a nesjedná spravedlnost sama. Protože policie a justice to v současnosti prostě nedělá.

Tak je to tady. A mně nezbývá, jako už několikrát, než se opět zeptat: Tak co velevážení multikulturalisté, tohle jste chtěli?

Protože to, co se stalo, je jen přímým důsledkem vašeho snažení. Vašich pokusů o integraci neitegrovatelného, o pozitivní diskriminaci, o sociálním začleňování nezačlenitelného.

V Tanvaldu zemřel mladý člověk. Nebudu zde soudit, na čí straně je vina, to je věcí policie a justice, přestože rozumnému, průměrně inteligentnímu člověku je jasné, jak to velmi pravděpodobně bylo. A to i navzdory dokonale zamlženým informacím v mainstreamových mediích.

Pokud skutečně šlo o loupežné přepadení, smrti romského mladíka mi líto není. Ve věku 22-ti let musí být naprosto každý zodpovědný za své jednání a také za toto jednání nést následky. Nemluvě o tom, že sám otec obou Romů přiznal, že synové byli v podmínce. Tedy i ten, který přežil, by měl být posléze nejen souzen za loupežné přepadení, ale také potrestán.

Příliš mnoho aktivistů a organizací se v této zemi stará o práva a nároky menšin, neznám ale jedinou, která by se zabývala jejich povinnostmi. Nelze se pak divit, že Romové obvykle velmi přesně vědí, jaká jsou jejich práva, na co všechno mají nárok, ale o povinnostech, či o tom, co se prostě nesmí, nevědí zhola nic a také se podle toho chovají.

Jsem si téměř jist, pokud by třeba konkrétně tito mladí Romové, v televizi pravidelně sledovali rychle a spravedlivě vyřízené soudy nad jinými pachateli trestných činů, možná by nenašli k něčemu podobnému dostatek odvahy. Pokud by romští aktivisté poctivě a pravidelně Romy informovali, že pachatelům trestné činnosti už nikdy nikdo nepomůže, ani zadarmo nikdo nic nedá, velmi pravděpodobně by si to mnozí rozmysleli.

Je hodně případů, o kterých bylo v posledních měsících psáno a ještě více těch, o kterých psáno nebylo. U mnoha z nich, byly uloženy směšně nízké nebo žádné tresty (např. Patrik z Krupky), o mnoha z nich, kromě prvotního rozhořčení, už nikdo neslyšel (např. napadení šesti mužů osmnácti Romy v Rumburku). V mnoha dalších případech byli obviněni a odsouzeni pouze někteří z útočníků (např. případ z Břeclavi, sedm útočníků, dva tresty). Tohle je spravedlnost?

Pokud by ve všech těchto a samozřejmě nejen těchto případech, fungovala spravedlnost tak, jak opravdu fungovat má, možná by si mnozí další „mladíci“ dali větší pozor na to, co dělají a jak se chovají. Možná by si alespoň někteří uvědomili, že takové věci tato společnost prostě netoleruje a nedělali to. Možná to ani v tomto případě nemuselo dojít tak daleko.

A třeba by pak v silvestrovské náladě i mladí Romové mezi Tanvaldem a Desnou nechali toho postaršího pána na pokoji…

 

P.S. Nečiň jinému to, co nechceš, aby bylo činěno tobě. Tisíciletá pravda, kterou by se měly učit Romské děti povinně ještě dříve, než se začnou učit číst a psát.

P.P.S.  A měla by být uvedena tučným písmem v záhlaví každé diskuze na serveru romea.cz…

Autor: Radomír Hrabovský | středa 4.1.2012 11:00 | karma článku: 39,56 | přečteno: 2822x