New World Order

Už jste slyšeli o „Novém světovém řádu“? Nějakou dobu už sleduji a tak jsem si dovolil pár vlastních postřehů. Jedním z posledních podnětů byly současné, tolik diskutované, události ve slovenském parlamentu.

mercuryreliance.wordpress.com

Je to ukázkový příklad toho, co nás v příštích letech, možná generacích čeká. Taková neodemokracie po bruselsku. Při hlasování máte demokraticky dvě možnosti. Ano nebo ano. Cokoliv jiného je ideozločin a bude vaporizováno, tedy odhlasováno znovu. Prozatím.

Když se na to člověk podívá ze všech stran, skutečně ze všech, ne jen z pohledu pravicově-liberálního, Nový světový řád svou logiku má. Sice velmi zvrácenou, ale má. A to nejen pro ty mocné, kteří se NWO už desetiletí snaží prosadit. Vize společného bohatého západního světa, který se umí sjednotit je velmi lákavá. Samozřejmě nejvíce pro ty bohaté a mocné, jelikož poskytuje spoustu možností dalšího bohatnutí a získávání další moci. Ale nejen pro ně. Když nabídnete něco z této prosperity i obyčejným lidem, často velmi ochotně půjdou za Vámi, protože si myslí, že být součástí mocného a bohatého světa automaticky znamená být bohatým také.

Řekněme hypoteticky, že Amerika už je pod kontrolou (kéž bych se mýlil a Ron Paul vyhrál volby…). Že tam už je dohráno a skutečná moc je ve „správných“ rukou, dostatečně skryta a zabezpečena před všemi negativními vlivy svobody a demokracie. Co dál? Mocní přemýšlí dále a s předstihem mnoha let. Nutno postupně připojovat ke svému impériu další a další menší státy, jež pod správně podanou vidinou prosperity samozřejmě rády podléhají. Lidi se chtějí mít dobře a to pochopitelně s pokud možno co nejmenším vlastním přičiněním. To je jedna z našich přirozeností a dá se toho velmi hezky využít. Nejbližším cílem je samozřejmě Evropa. Ale ta je plná malých samostatných států, často s nepříliš ideálními vztahy, zcela jistě by stálo velmi mnoho úsilí získat dostatek vlivu a moci v každé zemi zvlášť. Mnohem jednodušší, přestože pravděpodobně zdlouhavější, je sjednotit Evropu a asimilovat ji do NWO celou. To vše s podporou domácích, spřízněných samozvanců, kteří jsou za „třicet stříbrných“ ochotni bez skrupulí zaprodat všechny morálně a eticky čisté hodnoty, které tady tisíce let byly. Vyspělá západní civilizace pod praporem NWO postupně získává další a další trhy a odbytiště pro své přebytky. A méně bohaté, „asimilované“ státy a národy si postupně začínají zvykat na pohodlnější život, trochu toho bohatství a bezstarostnosti. Vše podle rčení – „Předhodit psovi kost a on Vás za to ještě bude bránit“. A že je někde plný stůl? To přece není pro obyčejné psy…

Bohužel, dnešní společnost je již dostatečně zpracovaná, aby se většina současné populace spokojila, vzhledem k bezstarostnosti a pohodlí, s rolí toho psa. Je přece lepší ohlodávat kost v teple pod stolem, než lovit kořist někde v noci, v zimě, v lese. To by totiž vyžadovalo spoustu svobody, osobní zodpovědnosti, šikovnosti a statečnosti. Je to sice zjednodušeno, ale myslím, že to sedí.

To vše má ale také druhou stranu mince. A tou je cesta, kterou je k podobnému systému potřeba dojít a to bez jistoty, jaký výsledek tohle všechno přinese. Naší současnou cestou je modifikovaný sociální stát, dalo by se říci, nejdelší z mnoha sociálních experimentů, který zajišťuje mocným dostatek prostředků a možností, ovládat masy lidí předem určeným směrem a obyčejným lidem zajišťuje přijatelnou míru pocitu bezpečí, pohodlí a spokojenosti tak, aby je bylo možné v blažené nevědomosti ovládat. A nutno si přiznat, že velká, někdy převážná část těchto lidí, se tomuto skutečně dobrovolně podvolí, nejen z výše uvedených důvodů, ale vlastně prostě proto, že si sami myslí, že to chtějí. Byli tak totiž vychováni. Do sociální společnosti, do pocitu bezstarostnosti a bezpečí. A dovolil bych si v tuto chvíli připomenout, že z této skupiny lidí NIKDY nevzešel žádný Einstein, Churchill nebo Beethoven.  Z jejich pohledu není proč cokoliv činit a už vůbec ne proti něčemu se bránit. Protože je to prostě pohodlné, konečně je tady přece ten krásný, vysněný „Nový Světový Řád“, který se o nás všechny postará…

Tohle ale přece není ta správná cesta. I v pohádkách pro děti se píše, že ne ta prosluněná, přímá cesta, ale trnitá, blátivá pěšina, plná výmolů a překážek je ta správná. Současná společnost je ale natolik dekadentní, že už raději dětem pohádky nečte, případně je „politicky korektně“ upraví, aby si stádo bez rozmýšlení vybralo tu cestu první.

Pokud touto cestou někam dojdeme, bude to ten cíl, kterého jsme chtěli dosáhnout?

Podle mého rozhodně ne. Celé generace našich předků bojovaly za svobodu a demokracii. Za tu svobodu, které si v různých modifikacích dnes naštěstí ještě stále užíváme. Zatím. Mnozí za tyto hodnoty a ideály zaplatili pro nás nepředstavitelnou cenu, mnozí položili život. Nevěřím, že by tito lidé souhlasili s cestou, na níž se dnes nacházíme a s koncem, který před námi stojí. Skupina nejmocnějších a nejbohatších lidí této planety pomalu, velmi vychytrale a systematicky přeměňuje náš vlastní svět, systém hodnot, historické tradiční mechanismy, myšlení a vůbec vše, co tuto společnost tvoří. Snaží se docela úspěšně udělat ze stamiliónů lidí této planety stádo klidných oveček, jako prostředek k vytváření  ještě větších vlastních zisků a moci. Pokud by to vše došlo potud, možná by to nebyl až takový problém. Bohatí ať si jsou bohatí, obyčejný lid je spokojen a má se dost dobře na to, aby neremcal. Osvědčené „Chléb a hry“ určitě postačí i v dnešní době. Kdo Vám ale zaručí, že tady to skončí? Kdo vám zaručí, že to nenasytným samozvaným elitářům bude stačit a nepoženou to dál, až z nás všech udělají skutečné novodobé otroky? Ne tak, jak to bylo v minulosti, dnes jsou mnohem sofistikovanější prostředky. Vysoké daně, přerozdělování dotací vyvoleným, klimatické pseudoprojekty dotované energie, bankovních daně, daně z dobytka, biopaliv, ze vzduchu…

Toto jsou moderní metody, jak vyždímat z poctivých, kdysi svobodných lidí, ještě víc a udělat z nich opravdové otroky.

Napadla mě otázka. Tito lidé, mající obrovský majetek, jsou velmi často vlivní bankéři, průmyslníci, politici. Jejich touha po ještě větším majetku a vše, co pod vlivem této touhy dělají, měla zcela určitě velký, ne-li rozhodující vliv, na vznik současné finanční krize. A tedy k razantnímu snížení zisků průmyslníků, politického vlivu politiků. A u bankéřů? Pokud v důsledku této krize dochází k nucené sanaci bank, nastávají mimo jiné dva efekty. Vliv a moc původního majitele banky sanací razantně klesá společně s její hodnotou. A za druhé, pokud je takováto sanace provedena mimořádnou emisí peněz, provází ji inflace, tedy celkové znehodnocení všech hodnot. Jestli správně chápu, tedy čím větší je majetek těchto lidí, tím větší jsou jejich ztráty s krizí spojené. Dává to nějaký smysl? Nějak se mi nechce věřit, že by si to tito lidé nebyli schopni spočítat dopředu. Nebo je to naopak? Vše je to pečlivě plánovanou součástí něčeho většího, co běžného smrtelníka ani nenapadne? Něco malinko zničit, něco obětovat, aby bylo potřeba opravovat, budovat a mohlo přijít další dlouhé období prosperity, velkých zisků a kumulování moci… Něco mi říká, že spíš to druhé a dokazuje to pravděpodobně i raketový růst cen drahých kovů na světových burzách (kdo na to má, kupuje platidlo, které bude mít hodnotu vždycky).

A EU? Realita dneška je bohužel taková, že konstruktéři NWO už mají výrazně navrch i tady. Dokonce mají díky perfektně zorganizované struktuře orgánů unie ještě lepší výchozí situaci než v USA. Evropská komise, v současnosti nejdůležitější orgán EU, sestává ze jmenovaných, nikoliv  volených členů, stačí tedy vybrat a dosadit spolehlivé lidi. A mimochodem, víte prosím někdo, kdo je vybírá?!? Přičemž, a to se stává stále častěji, tito nemusí být ani příliš inteligentní. Jsou to jen slouhové. Dostali jsme se tedy do situace, kdy my, obyčejní lidé, nemáme ani nejmenší šanci demokraticky cokoliv v EU ovlivnit. Co tedy dělat? Vystoupit z EU? To by bylo fajn. Ale jen do té doby, dokud nás EU, potažmo civilizovaný svět nechá obchodovat bez cel a obchodních omezení. Dnes takto funguje EFTA, to je pravda. Co ale zabrání mocipánům z EU, tohle vše změnit, jakmile se budou cítit ohroženi případným rozpadem rodícího se impéria díky rebelujícím malým zemím. Jsme příliš malí, nemáme šanci se efektivně bránit, zničí nás. Ne vojensky, jak se to dělávalo v minulosti, ale mnohem elegantněji, ekonomicky. Tedy taky žádné valné vyhlídky. To ale ani v nejmenším neznamená, že bychom to měli vzdát. Že bychom měli vzdát boj za svobodu a demokracii, protože jestli existuje alespoň jakási jiskřička naděje, stojí to za to.

Nezůstalo příliš mnoho možností, zvláště pokud my sami budeme striktně dodržovat demokratické principy, přičemž už je všeobecně známo, že druhá strana si s těmito principy hlavu neláme. Velmi dobře vědí, jakou moc mají média a proto je velmi pevně ovládají. Co však zatím neovládli, je internet. Zatím. A bohužel je to pravděpodobně jediná a poslední možnost, jak šířit svobodně myšlenky o možném nebezpečí, které hrozí. Mocní ale neovládají jen média. Chceme šířit pravdu mezi lidmi, kteří jsou už od dětství pečlivě vychováváni správným ideologickým směrem. Oni už ovládají téměř vše i školství a systém výchovy mládeže. Stačilo skutečně jen velmi málo. Schovat své úmysly pod ušlechtilé myšlenky multikulturalismu či humanismu a přesvědčit tak i mnohé ze samotných plebejců.  A bohužel, dalo by se o jejich vlivu pokračovat velmi dlouho. Vše jako podle románového ministerstva pravdy. Mrazí mě v zádech, když si uvědomím, jak blízko jsme Orwellovským heslům: Válka je mír, svoboda je otroctví, nevědomost je síla. Hlavně tomu poslednímu.

Je to smutné, když svoboda a demokracie, ale i pravda, etika, morální hodnoty a tradice, v dnešní době dostávají takovou nakládačku. Ještě ale neskončilo poslední kolo. Malou naději ve mě stále probouzí jedna velmi stará a pravdivá myšlenka.

Jestlipak ti, kteří tahají za nitky, nezapomněli na onu důležitou vlastnost „paní Svobody“. Vždycky tady bude někdo, kdo ty záda prostě neohne…

A v dnešní době drží pochodeň lidé jako Ron Paul, Nigel Farage, hnutí Praví Finové, nebo třeba i Richard Sulík…

Proto právě z nich má současný systém takový strach.

Zkuste si o těchto lidech něco zjistit, uvidíte…

Autor: Radomír Hrabovský | sobota 15.10.2011 7:35 | karma článku: 20,68 | přečteno: 945x