Připravovaná odborářská demonstrace pořádně lidem pohla žlučí. Čtu si blog a nestačím zírat. Tolik článků na jedno téma tady snad ještě nebylo. Vážení přátelé, spoluobčané odboráři. Dovolil bych si připomenout pár maličkostí z historie a to docela nedávné.
Než vyrazíte do stávky, uvědomte si prosím, na které straně barikády vlastně stojíte.
Velká Británie, polovina osmdesátých let. Ekonomika v troskách, odbory organizují stávky, demonstrace, blokády. Ministerskou předsedkyní je Margaret Thatcherová. Docela dlouho se snažila řešit ekonomické problémy jednáním a to i s odbory. Než ji nad bezvýchodností situace došla trpělivost. Velice záhy poté začala prosazovat tvrdé potlačení odborových protestů. Bylo to těžké a zdlouhavé, ale tato Dáma s železným odhodláním dokázala tvrdou rukou porazit nespokojené odboráře a kupodivu pozvednout Británii k lepšímu. Paradoxem je, že tím nejvíce pomohla obyčejným lidem, pracujícím, tedy i (často bývalým) odborářům. V oblastech, nejvíce zasažených sociálními nepokoji, se během relativně krátkého období zvýšila životní úroveň, snížila nezaměstnanost pod předchozí průměr a všeobecně se začalo lidem dařit lépe. Hroutící se ekonomiku dokázala během druhého volebního období postavit na nohy tak, že z toho celá Británie profitovala celých dalších dvacet let. Než převzali žezlo opět labouristi (Pro upřesnění, to jsou ti, kteří před tím odboráře podporovali…).
V polovině osmdesátých let byla situace v Británii velmi podobná, jako dnes u nás. V čele stávek a demonstrací stáli zaměstnanci státních a polostátních podniků, z nějakého důvodu nespokojených, ale většinou velmi štědře placených a dotovaných státem. Lady Margaret Thatcherová dokázala to, co v moderní historii málokterý politik. Demonstrace tvrdě potlačila, podniky zprivatizovala a během několika let pozvedla ekonomicky mdlou Británii opět na prosperující a konkurenceschopnou velmoc.
To je historicky doložitelný fakt. Proč se tedy nedokážeme poučit z historie a stále děláme stejné chyby?
Promiňte mi odboráři. Je jedno, bude-li stávka v pondělí nebo ve čtvrtek. Něco je v této zemi špatně, ale to vy, blokádou silnic nezměníte.
Je mi líto, ale stojíte na špatné straně barikády…
