Přestože lze šedou ekonomiku označit za neetickou a nemorální, v mnoha případech ji nemůžeme odsuzovat. Byrokratický aparát a daňová zátěž v dnešní době ekonomiku a podnikání tak dusí, že lidem často nic jiného nezbývá.
ceskatelevize.cz
Ale popořádku. Šedou ekonomiku je možno rozdělit na malou a velkou. O té velké se dozvídáme dnes a denně ze všech sdělovacích prostředků. Korupce vysoce postavených úředníků, do daňových rájů odkloněné, nezdaněné miliardy, často úplatky ze zmanipulovaných státních zakázek, nezdaněné zisky mnoha videoloterijních společností, nedohledatelné zisky mnoha firem a podnikatelů. To vše ve spolupráci s politiky na všech úrovních, kteří se sami podílí na tvorbě záměrně nedokonalé legislativy, jež současný stav umožňuje.
A když pak chytíte zloděje za ruku, uslyšíte politika vypotit pouhé: „Ale vždyť vše proběhlo v souladu se zákonem.“ Bodejď by ne, když ten zákon vymysleli oni a schválili tak, aby zlodějiny byly téměř nepostižitelné!!!
Tato část šedé ekonomiky je samozřejmě neomluvitelná a ti, co se jí dopouští, by měli beze zbytku do jednoho skončit v teplácích a to na hodně dlouho. Výše uvedená slova, že šedou ekonomiku mnohdy odsuzovat nelze, se týkají výhradně tzv. šedé ekonomiky malé.
A to je právě to, s čím se setkáváme mnozí denně a často si to ani neuvědomujeme. Služby, či práce drobných podnikatelů bez faktury, pohostinské služby, vyplácení mezd zaměstnancům (na papíře minimum, zbytek do ruky), či rovnou práce načerno, kšeftíky s pohonnými hmotami. Dnes už není vyjímkou, setkat se s prorůstáním podobných jevů i do výrobních a obchodních firem, kde to donedávna bylo nemyslitelné.
Šedá ekonomika roste a jsem přesvědčen, že se tak děje v přímé souvislosti se zvyšováním daní a životních nákladů střední vrstvy celkově.
Přerozdělovací, daňová a dotační politika současných socialistických vlád (nepleťte se prosím, v ČR to platí také, naše vláda NENÍ pravicová), je přímou, prvotní příčinou toho, že jsou mnozí drobní podnikatelé, živnostníci, ale i obyčejní pracující, nuceni vydělávat si prostředky na živobytí na hranici legálnosti. A tento stav dokonce mnozí politici a (převážně) socialističtí ekonomové často dokonce obhajují, údajně šedá ekonomika je v konečném důsledku prospěšná, jelikož peníze i nadále zůstávají v oběhu.
A to je nesmysl, pouze dokazující nekompetentnost těch, kteří si s tímto stavem nevědí rady.
Evropští politici dokonce vlastní neschopnost povýšili na ještě vyšší úroveň. EU do svých statistik už v dnešní době počítá i předpokládaný podíl šedé ekonomiky na HDP. A to i přesto, že na daňových příjmech z ní nemá nic, případně naprosté minimum. Statistiky vykazují stále horší výsledky, tak je nutno změnit metodiku (nikoliv příčiny špatného stavu?!?) ať jsou čísla zase hezká. A to vše navzdory tomu, že EU svou politikou sama zvyšování šedé ekonomiky zapříčiňuje.
Vrcholem stupidity je nařízení EU, že jednotlivé státy jsou povinny předpokládanou částku, procházející šedou ekonomikou přičíst k oficiálnímu HDP a teprve z tohoto celku je vypočítáván příspěvek do společné unijní pokladny.
Vzpomínám na jednu posametovou analýzu příčin rozpadu komunistického bloku. Mimo jiné v ní bylo uvedeno, jako jedna z příčin, nekontrolovatelné prorůstání šedé ekonomiky do všech vrstev společnosti. Mnozí si ještě vzpomenou, jaké postavení měli za hlubokého míru zelináři, řezníci, veksláci, taxikáři, zedníci, opraváři aut a spousty dalších, kteří byli schopni do puntíku využít slabiny plánovitého, socialistického hospodaření ve svůj prospěch. A něco podobného se děje i dnes. Snad s jediným rozdílem.
Tehdy se lidi neměli kdovíjak dobře a dělali to, aby se měli líp. Dnes se sice lidi mají líp, ale jsou nuceni to dělat, aby se neměli hůř.
Naše politická reprezentace pod praporem eurounijních byrokratů lidi nutí k povinným odvodům více než poloviny vydělaných peněz, přičemž je s nimi nakládáno velmi nehospodárně, jsou skorolegálně rozkrádány, či vypláceny na naprosto nesmyslné účely. Mnozí už dávno rezignovali na možnost pozitivní změny ve volbách, je tedy snadné pochopit, že se přizpůsobují současnému stavu a odmítají platit nenasytnému státnímu otesánkovi víc, než je nezbytně nutné.
Dalo by se říci, že růst šedé ekonomiky je přirozenou obrannou reakcí samotného tržního prostředí, tedy motoru ekonomiky, proti naprosto zdeformovanému, přerozdělovacímu socialismu moderní doby.
Pro všechny politiky by tedy růst šedé ekonomiky měl být nejvyšším varováním, že je něco špatně. Že politici mají dělat politiku a nekecat do ekonomiky, které navíc téměř nikdo z nich nerozumí. Možná by si také mohli nechat poradit od skutečných odborníků a prosazovat jejich názory, nikoliv své, mnohdy naprosto nesmyslné a škodlivé nápady.
Možná bychom se pak vyhnuli některým nepříjemným překvapením, například tomu, že zvýšením spotřební daně, či DPH, se víc peněz prostě do státní černé díry (pardon, pokladny) nevybere.
Lidé jsou ochotni být povinně solidární jen do určité míry. A i když se nám to nemusí líbit, je to vcelku přirozená vlastnost nás všech. Jakmile je tato mez překročena, začíná šedá ekonomika růst. Čím více je nutno platit, tím více se lidem vyplatí „podvádět“. Zvýšíte spotřební daň, dopravci začnou tankovat v zahraničí. Zvýšíte DPH, lidi budou nakupovat míň, anebo si najdou způsoby, jak se placení DPH vyhnout všude, kde to jen jde. Stará paní, která před rokem opět začala chovat slepice, dnes prodává vajíčka polovině vesnice, zedník, který se vás vždycky zeptá, jestli to uděláme na fakturu nebo o čtvrtinu levněji, mechanik, kterému zavoláte, když potřebujete opravit auto a on vám navrhne, abyste mu jej přivezli do garáže domů, kadeřnice, která má pro kamarádky, příbuzné a známé provozovnu ve vlastní panelákové koupelně, nezaměstnaný mladík na podpoře, čepující pivo na diskotéce…
Z takto vydělaných peněz stát nikdy neuvidí ani pětník. Na jednu stranu tomu fandím, jelikož zastávám názor, že daň z příjmu fyzických osob je nemorální a měla by být zrušena, na druhou stranu, aby stát pokryl své potřeby, o to víc vyměří nám ostatním. A to je ještě horší, takový stát je obyčejný parazit.
Čím více stát utáhne šrouby, tím více mu proteče mezi prsty. Mně to příjde stejně samozřemé, jako fakt, že každé ráno vyjde Slunce.
Jak je možné, že to politici nevidí? Jak je možné, že neslyší varování nejlepších ekonomů světa, že vysoké daně dusí ekonomiku a volný trh, naopak nízké daně, třebaže nepřinesou okamžitý zisk, jsou v konečném důsledku mnohem prospěšnější, protože peníze protečou ekonomikou vícekrát.
Ne. Politici věnují velmi mnoho času tomu, aby lidi přesvědčili, že to, co dělají, dělají pro blaho všech. Ve skutečnosti se jen velmi intenzivně brání tomu, aby lidi přišli na to, že je vlastně k ničemu nepotřebují…
Přibližný odhad obratu šedé ekonomiky v ČR je 300 - 500 mld. korun. Mnozí ekonomové ale tvrdí, že toto číslo může být mnohem vyšší… A přitom řešení je tak jednoduché. Nezvyšovat daně a odvody. Protože když jsou daně dostatečně nízké, nikomu se nevyplatí podvádět a hledat cestičky, jak zákony obejít. A platí to jak pro firmy, které dnes odcházejí do daňových rájů, tak pro ty nejmenší řemeslníky…
A na závěr bych si dovolil jeden matematický příklad, jehož správné zodpovězení by mělo být podmínkou pro výkon funkce všech budoucích ministrů financí: Co je víc, 15% ze sta nebo 50% z ničeho?
