Blíží se konec nebo začátek Eura, jakožto opravdu světové měny?

Nový guvernér Evropské centrální banky Mario Draghi prohlásil, že nevylučuje částečný rozpad Eurozóny. ECB v žádném případě nebude porušovat pravidla, skupovat dluhopisy ohrožených evropských zemí, ani jim půjčovat. Rovněž nemá v úmyslu tisknout další inflační peníze.

pixmac.cz

V záplavě jiných, aktuálnějších informací, poněkud zapadly tyto novinky, které jsou bezesporu důležité a budou mít pravděpodobně velký vliv na budoucnost nás všech.

A tak mě napadla otázka, koho si to vlastně ti mocní do vedení ECB dosadili? Nespletli se? Vždyť tento člověk hovoří docela rozumně, jakoby skutečně měl zájem zachránit co se ještě dá. Naprosto opačný přístup, než duo Merkozy, jejichž jednání připomíná spíše kopání topícího se zoufalce. Draghi dokonce prohlásil, že než aby ECB prováděla výše uvedená nelegální opatření, bude v krizovém období spíše podporovat privátní banky velmi lukrativními půjčkami. Co s penězi bankéři udělají, zda budou kupovat další státní dluhopisy (?!?) nebo podpoří malé a střední podnikání, je jen na nich samotných. Přičtěme k tomu snížení úrokových sazeb ECB z minulého týdne a máme tady možná po dlouhé době zajímavý pokus o rozpumpování přibržděných evropských ekonomik. Řecko tedy bude obětováno. Velmi pravděpodobně nezkrachuje samo a nutno dodat, zaslouženě. Na druhou stranu, rýsuje se tady něco, co by mohlo těm ostatním pomoct snížit ztráty a začít znovu, tentokrát pořádně. Je asi zbytečné připomínat, že podobné opatření mělo přijít hned, jakmile Řecko poprvé požádalo EU o pomoc. Mohli jsme být víc než rok na cestě z nejhoršího…

Přesto je to podle mého ta nejlepší zpráva, kterou jsem za poslední čtyři roky z evropských institucí slyšel. Bankéři sami budou mít možnost ukázat, že na to mají a umí vydělávat peníze. Ne jen nakupovat dluhopisy krachujících států a doufat, že své peníze dostanou zpět. Vedení všech velkých bank už dnes bezesporu ví, že investice do státních dluhopisů zas nemusí být jen bezpečný zisk. Budou nuceni, pokud chtějí přežít, začít mnohem více půjčovat podnikatelskému sektoru.

A to je velmi kvalitní olej do evropských, zadírajících se ekonomických motorů.

Příklad: Představme si velkou evropskou Banku, jejíž vedení ví, že budou nuceni odepsat velkou část svých aktiv, které mají uloženy v dluhopisech problémových zemí. Za současného stavu by ztráty byly tak velké, že by banka při sebemenším zhoršení situace byla nucena požádat o pomoc stát nebo vyhlásit bankrot. Snaží se tudíž, jako mnoho dalších, lobbovat u politiků, aby za žádnou cenu nepřipustili krach některého ze států, či rozdělení Eurozóny. A vysvětlit výši škod politikům v naprosto katastrofických číslech není asi až tak velký problém.

V tuto chvíli přijde nabídka levného úvěru od ECB. Žádná sanace, čili nalití státních peněz, ale normální, regulérní úvěr. Pokud bude vedení banky dostatečně rozumné, udělá vše pro to, aby prostředky získalo, aby se tyto co nejdříve dostaly do stagnující ekonomiky. Malým a středním firmám, které se dnes, díky zhoršené dostupnosti investičních peněz, nemohou rozvíjet tak, jak by chtěly a určitě mohly.

Rozjedou se podnikatelské záměry a projekty, které by jinak pravděpodobně skončily v prachu zapomnění, zaměstnají se lidé, vybere se více na daních, státy se pomalu začnou vracet k ekonomickému růstu…

A třeba budou schopny začít splácet dluhy. Bankám, důchodovým a investičním fondům se začnou vracet prostředky, o které se posledních pár let hodně třásli. Mnozí z nich už na státní dluhopisy ani nepomyslí, je to risk. Budou nuceni hledat jiné způsoby investování, třeba zrovna do ekonomiky…

Rozjedou se další projekty a podnikatelské záměry, zaměstnají se další lidé, vybere se více na daních…

No dobře, zpátky nohama na zem, tak jednoduché to asi nebude. Je spousta faktorů, které mají na ekonomiku vliv. Taky se může stát, že to doopravdy s Řeckem padne všechno. Nebo budou bankéři dál kupovat dluhopisy, jakoby se nechumelilo (v dnešní době bych se nedivil ničemu).

Ale jako první krok nebo alespoň sympatické gesto na cestě z krize by to docela dobře být mohlo.

Jsem přesvědčením euroskeptik, v tomto případě ale nucen objektivně přiznat, že konečně z některé unijní instituce přišla pozitivní zpráva. Zase na druhou stranu, dost bylo chvály. Smysl toto opatření bude mít pouze tehdy, pokud se skutečně podaří dostat peníze do podpory podnikání a tedy toho zbytku liberálního kapitalistického prostředí, které nám v Evropě ještě zbylo. Toho, co se celá EU už desetiletí pokouší vcelku úspěšně ničit.

Nemůžu si pomoct, něco mi tady nesedí. Mario Draghi byl do vedení ECB dosazen mocnými tohoto světa a ti se obvykle netrápí zachraňováním úspor obyčejných lidí, či pomoci drobným firmám v rozvoji.

…jedině že by z toho taky něco měli…

…nebo začínají mít strach?