První dějství Evropské ligy jasně ukázalo, jak na tom v součastnosti jsou oba zástupci klubové kopané v evropské konfrontaci. Papírové předpoklady se naplnily, Plzeň vyhrála, Sparta prohrála. Je jasné, že nemá cenu porovnávat kvalitu jejich soupeřů, Lyon byl o pár stupňů výše, než Coimbra. Co ale lze porovnávat, je kvalita předváděné hry.
Absolutně nesouhlasím s častým tvrzením trenérů či jiných odborníků o možnostech toho, či onoho týmu ve smyslu: "hráli to, co jim síla protivníka dovolila". Ne, to je špatně.
Správnou cestu už třetím rokem ukazuje pan Vrba, který týmu Plzně vštěpil jasný, ucelený systém hry, který spočívá v rychlém přechodu do útoku, krátké narážečky, prolínání hráčů v poli, maximální podpora ofenzivy, vytváření co možná nejvíce možností přihrávek, které povedou k zakončení. Vše v nejvyšší možné rychlosti.
To je systém, kterým se prezentují proti jakémukoli soupeři, ať už je to Jihlava, Barcelona, nebo třeba Sparta.
Ve srovnání s ní pak Sparta vychází jako náměsíčný brácha. Její hra je stále upracovaná, bez rychlosti , bez sebevědomějšího průniku, pokus jít jeden na jednoho je vidět tak jednou za zápas, žádná invence a hlavně pořád nevidím jasný herní styl, který by byl na první pohled jakkoli identifikovatelný. ( Kromě snahy o nakopávané míče ).
Ač se mnou možná nebude většina souhlasit - hlavně pak buldočně zatvrzelých sparťanů - kdyby včera na Stade De Gerland hrála Plzeň, obrázek hry by byl jiný. Možná by výsledek byl stejný, ale způsob hry, jakým by se prezentovala, by určitě zasloužil vetší respekt, než Sparta, kdy člověk u obrazovky pouze čekal, který ofenzivní výpad Lyonu se ujme.
Ale ten rozdíl hry není v hráčích, je jen a pouze v systému hry a přístupu k utkaní. Vždyť si řekněme upřímně, měla Sparta na to, aby alespoň remizovala? Co je jedna šance Kadeřápka v době, kdy už se na to Lyon vykašlal proti asi pěti šancím Gomise plus jedné neodpískané penaltě? Neměla.
V celém tomto kontextu pak pro mě nelichotivě vyznívá fakt, že jsem fanoušek Sparty.
