Pan Okamura oznámil kandidaturu na prezidenta. Já jsem upřímně rád. Okolo možných i nemožných kandidátů se v posledních týdnech strhla velká diskuze a to nejen v internetových diskuzích. Ale právě přečtění diskuze pod článkem o Okamurově kandidatuře mne vybičovalo napsat tento článek.
Nejsem v tomhle bodě nijak zvláštně naivní, vím jak internetové diskuze bývají velice hrubé, útočné a plivající špínu za každou cenu, ale intenzita nenávisti a rasismu vůči panu Okamurovi mě překvapila.
Je jasné, že anonymita spočívající v této možnosti sebevyjádření činí z mnoha lidí hyeny plné zášti a nenávisti. Možná bych jí i pochopil pod článkem o dalším "tunelu", korupční aféře, nebo aroganci pana Kalouska, ale ne pod informativním sdělení oznamující kandidaturu na prezidenta.
Jaké jsou argumenty té lůzi plivající špínu? Proč by měl být prezidentem Japonec, jak vydělal peníze, má někde pěstírnu marihuany? Ovládne nás žlutá rasa? Jenom ne ten populista, co říka jen to, co lidé chtělí slyšet...
Populista. Oblíbené to slovo. V poslední době se používá velice často, nejlépe s čímkoli, co zavání prosociálně. Pan Okamura prý jen slibuje nemožné a nesplnitelné. Možná ano. Některé body jeho vizí už buď jsou ústavně zakotveny, nebo to prostě a jednoduše nemůže pří vší snaze a možných pravomocích prezidenta projít. Přesně tak!!! Tetelí se mnozí.
A já se ptám. No a co? Chtít něco změnit k blahu ostatních, je to špatně? Vždyť, jak mnozí argumentují, z funkce prezidenta má stejně omezené pravomoci, ne? Nestačí tedy, aby prezident měl určitý pohled na věci, které si myslí mnozí z obyčejných občanů, ale jejich křik "není slyšet"? Nestačí tedy, aby argumentoval parlamentu republiky, předsedovi vlády a vyjadřoval se do médií? Což, jak ostatně mnozí "negovači" ušťepačně dodavají, "umí jen žvanit do médií", už dělá. Je špatně když říka co by se mělo změnit? Nebo je snad společensky přijatelnější, když někdo jen pomlouvá ostatní a kritizuje? Je špatné říkat: "Všechno jde, když se chce?"
Pro mě je největší populista z kandidátů na prezidenta pan Fischer, který, ač bývalý člen KSČ neuznává "extremistickou" stranu KSČM, na vládě a jeho druhém duchodovém pilíři mu nejvíce vadí to, že není povinný a na druhou stranu se ztotožnujě s názorem režiséra Trošky: "tato vláda je jedna z nejasociálnějších". Jestli je něco populismus, tak toto lezení do ř*ti napravo, nalevo, jen ať mám co nejvíce hlasů.
Když se vrátím k panu Okamurovi a pročítám si jeho životopis, nemůžu se zbavit dojmu, že právě člověk, který prošel dětským domovem, byl terčem mnoha rasistických urážek, kulturní nesnášenlivosti jak v Čechách, tak v Japonsku, začínal jako popelář a vypracoval se bez cizí pomoci k vlastnímu podnikání, je z morálního hlediska ten nejlepší kandidát na tuto funkci. A že nemá politické "ostruhy"? To už je skoro úsměvný argument, vzhledem k tomu, co se v této republice děje pod vládou těch, co za dvacet let získali velice pevné politické "ostruhy". Na rozdíl od většiny ostatních tedy nemá za sebou stranickou minulost, neprošel tedy tím lidským hnojem.
A že je z poloviny Japonec? Velké plus, protože Japonci jsou povahově velice přímí a pracovití lidé, což jsou dvě vlastnosti, které všem Čechům zatraceně chybí!
